Protiprávnost:

Protiprávnost: situace, kdy je chování subjektu v rozporu s právem
- neexistuje žádná „pracovněprávní protiprávnost“
- ZP klade na stejnou úroveň i chování proti pravidlům slušnosti a obč. soužití (odp. * jen při zavinění ve formě úmyslu)
- okolnosti vylučující protiprávnost – výkon práva (/plnění povinnosti)/svépomoc/krajní nouze/nutná obrana/svolení poškozeného

Zavinění: psychická kategorie, která charakterizuje vztah subjektu k jeho vlastnímu protiprávnímu chování a jeho důsledkům
- úmysl (dolus) přímý (věděl a chtěl způsobit škodu) / nepřímý (věděl a byl srozuměn, že může způsobit)
- nedbalost (culpa) vědomá (věděl, ale nechtěl způsobit, jen spoléhal bez přiměřených důvodů,že škoda nenastane) a nevědomá (něvěděl, ale vědět měl a mohl)
- okolnosti vylučující zavinění: případy narušení rouzumové a volní stránky jednajícího (§178 ZP)
-
21.Příčinná souvislost - pojem a vymezení znaků skutkové podstaty odpovědnosti (???)
PP odpovědnost je možno subjektu přičítat jen tehdy, jestliže způsobil nepříznivý následek (mezi následkem a protiprávností je příčinná souvoslost-kauzální nexus)