Velkoobchodní bankovnictví představují služby nabízené podnikům, investičním
společnostem, investičním fondům, penzijním fondům, vládním agenturám apod. Jedná se např. o poskytování úvěrů ,služby depozitáře, leasing atd.
Maloobchodním bankovnictvím se rozumí poskytování služeb široké veřejnosti, tj. poskytování úvěrů na splátky, hypotečních úvěrů, depozitních služeb apod. V porovnaní s velkoobchodním bankovnictvím se jedná o velké spektrum činností na mnoha pobočkách.
2. Historie bankovnictví
V roce 1938 působilo v českých zemích 23 akciových obchodních bank,bankovních domů, 16 bank provozované jako společnosti s ručením omezeným a asi 80 bankovních domů, tzn.bank jednotlivců nebo více vlastníku sdružených ve veřejných nebo komanditní společnosti. Vedoucí postavení mělo 9 velkobank a koncerny Živnobanky a společný koncern Anglo-Pragobanky a Agrární banky. Mezi nimi probíhal konkurenční boj z něhož vycházela vítězně Živnobanka. Obchodní banky měly univerzální charakter. Důsledkem centralizačního procesu
v období okupace 1939-1945 působilo na začátku roku 1945 pouze 10 akciových bank. Vývoj po ukončení okupace byl poznamenán přejímáním sovětského systému příkazního plánování, který předpokládal úplnou centralizaci bank.
Žádné komentáře:
Okomentovat