a) recepce (vštípení, zapamatování) – osvojování nových poznatků, jejich upevňování a spojování s dosavadními zkušenostmi, může být spontánní (= zapamatování nějaké dramatické události) a záměrné („memorování“ – učení se něčemu nazpaměť) ; mechanické a logické
b) retence (uchování) – zde dochází k zapomínání, obtíže
při vyhledávání pamětní stopy (oslabení a vyhasínání zapamatovaného materiálu, dlouho nedošlo k prohledávání), nelze záměrně zapomenout (výjimka – represe = afektogenní zapomínání – potlačení, vytěsnění afektu z vědomí do nevědomí, ale vracejí se v chybných výkonech, jako např. přeřeknutí. Pravděpodobně z psychopatologie, jev hysterické amnézie.)
c) vybavování = znovu vyvolání zapamatovaných zážitků, funkce prohledávání pamětních stop, vyvolání není nikdy přesnou kopií; bezděčné, úmyslné, mechanické a logické (vnější projev paměti)
- znovupoznání - spontánně
- reprodukce - úmyslně
- vzpomínky – spontánně i úmyslně, propojení skutečných zážitků a představ
i. ovlivněno – kontextem učení, emocionálním kontextem
ii. efektivita vybavování je tím větší – čím více jsou propracovány položky zapamatovaného, použitím zapamatovaného v praxi nebo opakováním v duchu, kontext vybavování odpovídá kontextu ukládání
iii. ztěžují ho interference (pamětní útlumy) – asociační, afektivní, proaktivní a retroaktivní
Žádné komentáře:
Okomentovat