Sociální struktura je podstatnou stránkou každého fungujícího sociálního systému.
Názory na možnosti popisu sociální struktury společnosti se vyvíjely podobně jako celý systém sociologického myšlení.
Obecně uznávanými kritérii dnešní sociologie se (v kontextu původní Weberovy teorie) stala hlediska moci, privilegií a sociální prestiže.
Lze říci, že sociální procesy probíhající v rámci sociálního systému společnosti působí na formování její sociální struktury (každá společnost má svůj systém rozvrstvení)
Souhrn sociálních vrstev tvoří tzv. stratifikační systém každé jednotlivé společnosti.
Nejdůležitějšími typy členění soudobých ekonomicky vyspělých zemí je:
- systém vrstev (strat) – diferenciace většího počtu jednotlivých, relativně otevřených stupňů sociální hierarchie s mnoha vzájemnými přechody, mj. mobilitními
- systém třídní – hierarchie s příkřejším, méně prostupným, stabilnějším uspořádáním do menšího počtu předem teoreticky definovaných skupin
Rovněž názory na nalezení rozdílů mezi těmito přístupy jsou však často velmi nejednotné.
V našem případě je pro vrstvu jako formu stratifikačního členění důležité zejména hledisko ekonomické, kdy společenské postavení, kterého jednotlivec v rámci sociálního systému dosáhl, je zpravidla důležitější než to, do kterého se narodil (je však vidět určitá míra závislosti na výchozí situaci, kdy start může výrazně ovlivnit průběh i završení statusotvorné dráhy)
Rozvrstvená či stratifikovaná společnost je typem sociálního systému, pro který je charakteristická vysoká sociální mobilita. Prakticky se tato skutečnost projevuje ve faktu, že společenské ohodnocení jednotlivce není něčím neměnným, a priory daným.
Jeho postavení se může měnit buď v důsledku sociálně ekonomického vývoje společnosti nebo v důsledku vlastních aktivit v průběhu individuálního života jednotlivce.
Příslušnost k určité sociální vrstvě je možné často identifikovat již jen podle znaků, které jsou označením či výrazem. V této souvislosti lze hovořit o symbolizaci sociálního statusu.
Sledování sociální struktury má řadu významných konsekvencí. Jednou z nich je pro ekonomickou sféru mimořádně závažná oblast trhu.
Znalost sociální struktury umožňuje:
- vhodně nasměrovat nabídku k jednotlivým sociálním skupinám či konkrétním jedincům
- lépe identifikovat konkrétní cílové skupiny pro nabízené výrobky a služby
- je využitelné zejména při tvorbě marketingových strategií (dostatečně vypracovaná koncepce nového typu výrobku nutně vyžaduje i relativně jasnou představu o jeho prodejních možnostech – identifikace trhu a přibližný počet zákazníků)
- při vytváření nového trhu (nutná znalost životních stylů jednotlivých sociálních vrstev a skupin)
Jinou důležitou oblastí v mapování trhu je sledování nákupních zvyklostí a dále hledání kritérií, která jsou pro nákup určující (např. koupě zboží určité značky může být vizitkou sociálního statusu jednotlivce)
Sociální stratifikace ČR
Se změnami v sociálně ekonomickém systému ČR na počátku 90tých let došlo i k zásadním změnám v členění sociální struktury a neustále lze sledovat probíhající diferenciaci sociálního systému, při niž dochází k zviditelňování odlišností mezi jednotlivými sociálními úrovněmi.
Diferenciaci lze sledovat zejména po linii vertikální, která spočívá ve sledování podílu na moci a ekonomické postavení jednotlivce , sociální skupiny (sociální status – viz otázka 6)
Vzhledem k formujícímu se systému norem a hodnot lze tento proces označit jako formování nové sociální struktury (je značně obtížné, pro odlišná kritéria při studiu struktury v minulosti, srovnávat vývoj sociální struktury)
Zich:
Sociální skupiny:
- malé (rodina, kamarádi)
- velké (města, zemědělci atd)
3 hlediska vztahů jedinců v soc. skupině:
1. souhrnný kapitál – relativně nová koncepce
- vychází z toho, že každý člověk má nějaký kapitál:
– ekonomický (příjmy)
– sociální (sociální sítě, do kterých můžu vstoupit, např. rodina, přátelé, známí => můžu je využívat)
– kulturní (to, co umíme a čím vynikáme, např. divadlo, čtení atd.)
– politický (mění se)
(Boháči – vyšší ekonomický a kulturní kapitál)
Bowedieu – francouz, zavedl sociální kapitál
2. třídní diferenciace (přístup) – Marx
- nepolarizuje se společnost, je střední třída
- dnes velice silná nová střední vrstva (byrokracie přibývá, ubývá manuální práce)
- socialismus – vyvlastnění kapitalistů, dnes restituce
3. stratifikační teorie
- vychází z toho, že společnost je vertikálně členěna a že jsou vrstvy (straty)
- zjišťuje se pomocí syntetického sociálního statusu (otázka 6)
Žádné komentáře:
Okomentovat