Kvantitativní výzkum
- zpravidla se s ním spojuje obecná představa sociologického a sociálně psychologického výzkumu.
- lze realizovat tehdy, jde–li o jevy relativně jednoduché (nejsou skryty smyslovému poznávání, mají jednoznačný výraz, je možné se jich zmocnit prostřednictvím používaných nástrojů zjištění hromadných dat) a o určité míry poznané.
- je tedy možné odhadnout,jak je definovaný jev stabilní a jakou platnost mají výroky o něm vyslovené.
- nesleduje se, zda jev existuje, co obsahuje, jaká je jeho struktura, jaké má vlastnosti a jaké jsou faktory, které s ním souvisejí
je zaměřen na :
a) rozsah výskytu, zastoupení – rozumí se tím četnost nebo okruh sociálních subjektů, u kterých se vyskytuje, nebo oblast, ve které se vyskytuje
b) frekvence – projev složek jevu v čase, např. opakování jeho výskytu, opakovaný výkon činnosti
c) intenzita – jako mohutnost nebo síla jednotlivých složek sociálního nebo sociálně psychologického jevu
Tyto charakteristiky se převádějí do souboru stabilních ukazatelů, které jsou zjišťovány na velkých souborech jednotek (lidských jedinců).
Techniky sběru dat (doplněný Zich)
- dotazovací techniky
a) dotazník (kladení otázek atd.)
2 základní části dotazníku:
věcná část
identifikační část (zařadí člověka do určité skupiny)
- existují pravidla otázek v dotazníku (halo efekt – každá otázka evokuje nějaké pocity)
- je určen k předání pro vyplnění konkrétním osobám, od kterých se dotazníky vybírají, a to rovněž organizovaně.
Zpracování dat z dotazníku:
- statistické metody
- většinou uzavřené otázky (ano, ne, určitě ne), otevřené otázky (za jakých okolností?, vypište...) o opakující se odpovědi = kategorie, které přiřadím jednotku, tu hledám v ostatních dotaznících o kódování otevřených otázek (kódový klíč), výhoda – ukazuje více odpovědí
- zároveň kontrolujeme, zda je dotazník celý vyplněný a zda nejde o nesmysl/žert
- z kódování na PC uděláme tzv. matici s číslem respondenta = přehled kódů (odpovědí)
- poté následuje třídění: 1. stupně – podle 1 otázky
2. stupně – podle 2 znaků
- testuje se nulová hypotéza(že není vazba mezi lidmi atd.)
- tento typ výzkumu neumožňuje proniknout do nitra psychiky člověka, jak je ovlivněn okolím atd.
b) anketa
- obracíme se na anonymní masu (samovýběr)
- výběr není v moci výzkumníka
- počítá se s předáním co největšího počtu anketních lístků
- větší problém je reprezentativnost souboru respondentů
Podle distribuce rozlišujeme ankety:
- poštovní (náklady na jejich uskutečnění jsou vysoké, ale při správné motivaci je možné očekávat vyšší návratnost)
- předávané (osobně se předávají určitému souboru, např. divákům v divadle, návratnost je malá, takto je možné uskutečňovat pouze sondy o existenci určitých jevů)
- novinové (bývá otištěna v tisku, určena pro čtenáře, návratnost bývá na úrovni několika %)
Dotazník i anketa mají pevně fixované pořadí, obsah a formu otázek, zpravidla s jednoznačně formulovanými variantami odpovědí. Jsou určeny k vyplnění samotnými respondenty, liší se však předávání respondentům a zpětným získáváním.
Prakticky vylučují zásah druhé osoby do vyplňování, zaručují intimitu pro vyjádření a anonymitu
c) pohovor, rozhovor
- kladení otázek pozvolna směřujících cíli
Rozhovor je možné rozdělit pode míry formalizace jeho scénáře na:
- nestandardizovaný rozhovor - nemá stanovenou přesnou formulaci otázek ani jejich závazné pořadí. Je požíván častěji v počátečních fázích výzkumu
- standardizovaný rozhovor – rozvíjí se na základě pevně stanovených otázek, u kterých jsou zpravidla uvedené i varianty odpovědí a otázky mají stanovené pořadí. Formální podobou se blíží dotazníku.
- polostandardizovaný rozhovor – postrádá zpravidla některou z charakteristik standardizovaného rozhovoru. Mezi nevýhody patří jeho velká náročnost na tazatele, obtížná statistická zpracovatelnost výsledků,případně to, že téma rozhovoru je předem známo.
Nejvyužívanějšími technikami jsou dotazník a standardizovaný rozhovor.
- pozorovací techniky
d) pozorování
- sociální realita je zachycována očitým svědkem
Podle postavení pozorovatele se rozlišuje pozorování na:
a) zúčastněné – pozorovatel se stává nebo již je součástí výzkumu
b) nezúčastněné - pozorovatel není součástí výzkumu
Podle vztahu pozorovatele k pozorovaným objektům se rozděluje:
a) skryté – pozorovaný objekt neví o tom, že je pozorován
b) zjevné – účastníci vědí, že jsou pozorováni
Pozorovat je možné jen vnější projevy lidí, jejich chování a prostředí, ve kterém se pohybují a žijí (sociální, kulturní a přírodní). Pozorování bývá proto doplňováno dalšími technikami, zejména technikami dotazování.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
7. Vznik a vývoj sociologie a předmět jejího zájmu
1.Vznik sociologie
VZNIK A VÝVOJ SOCIOLOGIE
6b Využití základních metod psychologického a sociologického výzkumu v praxi
9. Hlavní etapy sociologického výzkumu
Články na hledaný výraz "Sociologie" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat