faktory ovlivňující strukturu IR:
- a) rizikovost FI
- b) likvidita FI
- c) doba splatnosti FI
- d) způsob zdanění FI
- a) rizikovost FI
- za předpokladu stejné b) c) d) podle odlišné míry rizikovosti emitenta FI
- nositelem odlišnosti je emitent – jeho účinkování je spojeno s urč. rizikem
- nejsme si jisti jestli dostojí 100% svým závazkům
- čím větší riziko -> tím větší odměna -> tím větší IR z instrumentu
- odměna = prémie za riziko – nabírá podobu rostoucí IR oproti bezrizikové IR
- nejméně rizikoví emitenti: stát, komunální sféra
- pak jsou banky
- nejméně – podnikatelské subj. – rizikový kapitál
- b) z hlediska likvidity FI
- veškeré možné náklady spojené s nákupem, prodejem
- v nákladech jsou rozsáhlé náklady na spousty věcí, časové náklady pro nalezení kupujícího/prodejce
- spojeno se sekund. FT – musí existovat – obchoduje tam široká rozsah zájemců, hodně obchodů, mnoho subjektů
- klesá likvidita, stoupá IR – prémie za nelikviditu – podoba úrokové přirážky k bezrizikové IR
- žebříček (likvidita klesá): státní obligace, bankovní obligace, trhy pro nejlepší akcie, …, term. vklady, depozitní cert., trhy nemovitostí, obrazů, šperků, porcelánu, …
- c) doba splatnosti
- výnosová míra se v čase mění
- důležitá je doba do splatnosti
- nezajímá nás IR v době vydání obligace, ale aktuální IR
- IR graficky = výnosová křivka – podle odlišné doby do splatnosti IR
- graf může být rostoucí, horiz. i klesající -> nelze udělat obecný závěr
- vysvětlování podob VK:
- teorie očekávání, likvidity, oddělených trhů, preferovaného umístění (1-4)
- 1) teorie očekávání
- chápe trh jako homogenní -> investoři jsou indiferentní jestli kupovat krátko nebo dlouhodobé
- je jedno na který segment se dají – segment podle splatnosti
- substitutivní instrumenty
- jediné kritérium je pak pouze výnosnost (nehledí se na dobu)
- investor se např. rozhoduje mezi 1x 5 let nebo 5x 1 rok
- popisuje stoupající VK
- + provazuje krátko i dlouho
- – všichni by předpokládali pořád nárůst, který by nebyl, takže by se všichni pletli
- 2) teorie likvidity
- rozšiřuje teorii očekávání -> stejné předpoklady
- přidává likviditu – ta v čase klesá (to předpokládá)
- subjekty požadují prémii za nižší likviditu
- předpokládá, že ve skutečnosti bude stagnovat IR
- + kombinuje likviditu a dobu do splatnosti
- – předpokládá klesající likviditu v čase -> přílišné zjednodušení
- (v realitě má stejnou likviditu <1>
- 3) teorie oddělených trhů
- opak 1), 2) – přináší jiné vysvětlení
- trh je segmentován podle doby do splatnosti – je heterogenní
- subjekty preferují svůj segment – transakce pouze na svém segmentu
- nepředpokládá substibilitu ani při změnách IR
- předpokládá, že subj. mají urč. požadavky na segment
- př. pojišťovny – potřebují dlouhodobé FI, domácnosti vyžadují krátkodobé FI
- vyrovnává D, S a ukazuje proč je VK nejčastěji pozitivní
- – proč mají souvislost krátko i dlouho – to nepředpokládá, ale souvislost tam je
- 4) teorie preferovaného umístění
- blízká teorii očekávání
- není jenom rozsegmentovaný trh, ale subj. mají preference
- uvažuje možnost změny segmentu – za nevýhodných podmínek
- předpokládá, že dlouho jsou průměrem krátko – jako teorie očekávání
- nejčastěji pozitivní VK vysvětluje přes S, D v segmentech, nikoliv očekávání rostoucí IR
- (kdyby předpokládala očekávání, byla vy více (prudčeji) skloněná pozitivně)
- chápána jako nejkomplexnější
- d) působení zdanění FI
- (bude pouze velmi stručně)
- čím větší zdanění, tím větší IR (odměna)
- různé kategorie emitentů mají různé zdanění -> emitent IR přizpůsobuje nejpravděpodobnějším investorům
- IRr:
- IRi = IRbezriziková + Prémie za riziko + Prémie za dobu do spl. + Prémie za zdanění
- -> IRr + pí^c (očekávaná míra inflace)
Žádné komentáře:
Okomentovat