- problémy: proč v různých ekonomikách jsou různé, proč mají různé banky různé IR (problém úrokové struktury)
1) různá IR v různých ekonomikách:
- neoklasický model
- úroková míra vyrovnává S a I
- investice
- popt. po volných fin. zdrojích, IR říká, co bude stát investice při půjčce
- čím větší IR, tím menší I -> menší popt. po I -> menší objem celk. investic
- inv. funkce je za stabilní inflace
- rovnovážná veličina – bezriziková IR vyrovnává S a I
- vedoucí teorie 19., 20. století
- teorie zápůjční fondy
- existuje suma, která se zapůjčuje
- přebírá neoklasickou, ale posouvá jí
- předpokládá existenci peněz – S, D může ovlivnit velikost IR
- rovnovážná veličina – vyrovnává objem prostředků S, D
- nabídka zápůjčních fondů – S domácností, nabídka přírůstku pen. zásob (delta M v čas. období)
- nabídka roste s úspory, delta M nabídky je nezávislý na IR
- o delta M rozhoduje CB
- graf: X=IR, Y=I, delta M^s; dole konstantní delta M^s (IR), půlka pozit. paraboly S (IR) a součet je NZF (nabídka záp. fondů) – za předpokladu konst. inflace
- poptávka po záp. fondech – I firem, poptávka po růstu delta M
- roste IR, klesá objem popt. po ZF -> klesá objem I -> klesá popt. po delta M
- graf: X=IR, Y=I, delta M^d; klasická hyperbola poptávky – jedna pro I (IR), druhá pro delta M^d (IR) a součtem vzniká PZF
- rovnovážná veličina – graf – protíná se NZF a PZF v IR^*
- 20. léta 20. st. – tvůrce: Švédský ekonom K. Wichsell
- používá tokové veličiny
- teorie preference likvidity
- tvůrce: J.M.Keynes (20. st.) – polovina 30. let
- předpokládá, že IR je tvořena na trhu peněz
- rovnovážná veličina – vyrovnává S, D po zásobě peněz – stavová veličina
- nabídková strana: je dána nabídka pen. zásoby – nezávislá na IR -> horiz. graf M^s
- popt. strana – fce negativně závislá na IR
- ovlivňuje výnosnost alt. aktiv oproti hotovosti – omezuje se M^d
- graf: X=IR, Y=M^d; klasická hyperbola poptávky M^d (IR)
- rovnovážná IR: průnik dvou grafů
- všechny tyto teorie nejsou výpočetní – úvaha o působení faktorů
- IR^* je nominální – vyjadřuje velikost výnosů a nákladů na investice; problém je, že neříká, zda je opravdu výhodné spořit, neříká nic o kupní síle peněz v budoucnu (kvůli proměnlivé P)
- reálná IR – poskytuje informaci o poklesu nebo růstu kupní síly úspor v době investice
- Fischerova rovnice: (1+IRn) = (1+IRr)*(1+pí)
- pokud je IRr záporná -> klesají úspory
- pozitivní reálný úrokový výnos – když IRn>pí
- pokud roste pí, roste IR
Žádné komentáře:
Okomentovat