Směnky

nejstarší CP (12. st. Itálie) – strach z přepadení; z počátku směnný prostředek, 1541 – předmětem peněžní Antverpské burzy
od 17. st. platební prostředek, možno předat 3. os., 19. st. – úvěrový prostředek
splatnost ve lhůtě po viděné (akceptaci) = lhůtní vista směnky; fixní, data, vista
neuvedeno místo placení – bydliště směnečníka; abstraktní CP – neuvádí se okolnosti proč
vlastní / cizí; obchodní / finanční; výstavce = trasant, směnečník = trasát, příjemce = remitent
náležitosti: slovo směnka, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou částku, splatnost, místo placení, komu má být placeno, datum
a místo vystavení, podpis výstavce; (u cizí ještě směnečník – plátce)
využití: úvěrový prostředek (eskontní); platební (převod); zjišťovací (úvěr)
depotní směnka – když dlužník nesplácí úvěr – zbylá částka; většinou fixní nebo lhůtní
eskont – odkoupení B před dospělostí, zákaz škrtání, přepisu; žádost na formuláři – potvrzení o přijetí do úschovy B;
zkoumá bonitu a účastníky, následuje smlouva o eskontu; v den spl. předloží dlužníkovi, neplatí – držiteli úvěru
diskont, provize, poplatky, výlohy
diskont = částka*zbylá doba*sazba / 360*100
částka bez diskontu = částka*(1 – doba*sazba / 36 000)