Obsah dovolání je zákonem přesně vymezen. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i za jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soud s odkazem na zákonné ustanovení § 265b písm a) až j), o které se dovolání opírá.
Řízení před dovolacím soudem a jeho rozhodnutí -Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. Dospěl-li však senát NS při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od prvního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soud, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu kolegia.
Nové projednání a rozhodnutí věci - orgán, jemuž NS nařídil, aby věc projednal a rozhodl (soud nebo státní zástupce), je vázán právním názorem, který NS v rozhodnutí o dovolání vyslovil (§ 265s odst. 1), a je povinen provést všechny procesní úkony, které NS nařídil. Rozsah nového projednání a rozhodnutí je vytčen rozhodnutím NS.
Otázka č. 18. Vydání a odnětí věci
§ 78 Povinnost k vydání věci - týká se věci důležité pro tr. řízení, tu je povinen na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a je jí nutno pro tr. řízení zajistit. Existuje povinnost věc na vyzvání vydat, pokud nevyhoví, může být věc odňata - netýká se listin, jejichž obsah je zakázán vyslýchat. Výzvu k vydání věci dává předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán
Žádné komentáře:
Okomentovat