Právo odmítnout výpověď může uplatnit v kterékoliv fázi trestního stíhání. Na počátku celého řízení je nutné, aby se obviněný obeznámil s tím, co je mu kladeno za vinu. Proti čemu se má bránit. Při zahájené trestního stíhání je povinností policejního orgánu nejpozději do zahájení prvního výslechu obviněnému doručit usnesení o zahájení trestního stíhání. Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který nebyl uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, pak musí být pro tento další skutek stíhání usnesením zahájeno. Policejní orgán současně oznamuje obviněnému, jak bude tento skutek právně posouzen, a pokud by se posouzení v průběhu vyšetřování změnilo, musí být na to obviněný upozorněn (srov. § 160 odst. 1,5,6).Policejní orgán musí také po skončení vyšetřování upozornit obviněného na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění dokazování (§ 166 odst. 1).Trestní řád v § 92 odst. 1 a § 164 odst. 3 výslovně zakazuje, aby byl obviněný k výpovědi nebi doznání nucen. Při výslechu musí být šetřena jeho osobnost. Obviněný musí být poučen o právu nevypovídat, ale musí mu být také dána možnost, aby se podrobně vyjádřil k obvinění, nabídl důkazy….(§ 92 odst. 2).
Dále mohou být po souvislém vylíčení skutečnosti kladeny obviněnému otázky. Záleží vždy na úvaze obviněného, zda bude na kladené otázky odpovídat nebo ne. Bylo by porušením práva na obhajobu, pokud by byly obviněnému kladeny otázky poté, co odmítl vypovídat.
Žádné komentáře:
Okomentovat