zásada oficiality a legality (§ 2 odst. 4) - zásada oficiality - je vyjádřena v ustanovení § 2 odst. 4 formulací, podle které: nestanoví-li zákon něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti a to co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených Ústavou. Z této zásady vyplývá povinnost orgánů činných v trestním řízení provést určitý procesní úkon, jsou-li dány zákonné podmínky pro jeho provedení bez ohledu na stanovisko dotčených osob (např. obviněného, svědka, poškozeného).
V některých případech ovšem půjde o výjimku ze zásady oficiality – typicky o náhradě škody se v trestním řízení rozhoduje pouze na návrh poškozeného. Zásada oficiality platí pro všechny orgány činné v trestním řízení a pro všechna stadia trestního řízení.
Zásada legality – st. Zástupce je povinen stíhat všechny TČ, o nichž se dozvěděl, výjimky jsou přípustné podle zákona nebo podle vyhl. mez. smlouvy.
Zásada obžalovací – tr. stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem, tzn., že bez návrhu žalobce nemůže být soudní řízení zahájeno.
Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10)– tr. věci se před soudem projednávají veřejně. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených TŘ a to jestliže by došlo: k ohrožení utajovaných skutečností chráněných zákonem, k ohrožení nerušeného průběhu jednání, k ohrožení mravnosti, k ohrožení bezpečnosti svědků, je.li to na prospěch mladistvého obžalovaného.
Žádné komentáře:
Okomentovat