- např. dozví-li se policejní orgán o skutečnostech, které by mohly zakládat znaky trestného činu, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala určitá osoba, zahájí trestní stíhání a sám postupuje podle při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji a v potřebném rozsahu vyhledaly důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro rozhodnutí
Formy přípravného řízení -platná právní úprava zná od novely trestního řádu z roku 2001 (265/2001 Sb.) tři formy přípravného řízení, a to v závislosti na tzv. typové nebezpečnosti deliktu, který je předmětem trestního stíhání. Rozlišujeme:
a) standardní přípravné řízení.
b) Rozšířené přípravné řízení: vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud (§ 168 odst. 1). Příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně je uvedena v ustanovení § 17.
c) Zkrácené přípravné řízení: jde o řízení o nejméně závažných trestných činech a jeho smyslem má být vyhledat možné důkazy pro potřeby soudního řízení s cílem postavit obviněného v co nejkratší době před soud. Předpoklady pro konání zkráceného přípravného řízení jsou uvedeny v ustanovení § 179a.
Žádné komentáře:
Okomentovat