b) Rozhodnutí zatímní povahy – tj. usnesení o přerušení trestního stíhání, usnesení o postoupení věci jinému soudu, usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Tato rozhodnutí neřeší věc konečným způsobem, nepředstavují překážku věci rozhodnuté.
c) Podmíněné zastavení trestního stíhání: jde o rozhodnutí tzv. mezitímní, které se po uplynutí zkušební doby za podmínek § 308 odst. 3 stává rozhodnutím meritorním
Hlavní význam rozsudku – touto formou postižení pachatelů trestných činů zajišťuje stát ochranu zájmů chráněných trestním právem.
Proto trestní řád upravuje podrobně a přesně obsah i formu rozsudku (§ 120 až §125).
Každý rozsudek lze rozdělit na 4 části: 1) úvodní část – úvodní slova – jménem republiky, poté označení soudu, který rozhodl, jména a příjmení soudců a přísedících, den a místo vyhlášení a označení obžalovaného. 2) Výrokovou část – vlastní rozhodnutí, 3) odůvodnění – pokud zákon nestanoví něco jiného, 4) poučení – o opravném prostředku. Pří formulaci rozsudku platí tyto zásady: obžalovaný musí být vždy přesně označen, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou a aby nemohlo dojít k opětovnému stíhání téže osoby pro týž skutek. Výrok rozsudku – musí obsahovat výkonná ustanovení, kterých bylo použito, výrok o druhu a výši trestu, též výrok o náhradě škody a výrok o uložení ochranného opatření, pokud o něm bylo rozhodnuto.
Žádné komentáře:
Okomentovat