JEAN JACQUES ROUSSEAU 2.

JEAN JACQUES ROUSSEAU 2.

- nezůstává u pouhého popisu a navrhuje řešení:

1. POLITICKÉ – kolektivní řešení, jak vybudovat spravedlivý stát
2. PRIVÁTNÍ VÝCHOVA – při výchově je nutné člověka především uchránit, izolovat, ale vychovat tak, aby byl ke vstupu do společnosti dobře vyzbrojen, to popisuje ve svém základním díle Emil, čili o výchově

„EMIL, čili o výchově“
- zaznamenává ohromný úspěch
- stal se tento způsob velmi moderním
- jeho dílo vyvolalo prudkou kritiku v církevních kruzích a na R. byl vydán zatykač z podnětu biskupa
- utíká na venkov
- po 8 letech se tajně vrací do Paříže

„VYZNÁNÍ“
- zde popisuje např., že své děti odkládal do sirotčinců
- snaží se ukázat určitý mravní boj, poklesky
- chce ukázat naprosto upřímně, a že se všemi poklesky bojoval

- osvícenská filozofie nebyla jediným kořenem k jeho myšlení
- hlavním pramenem, jež ho dovedl k důležitosti mravní stránky člověka bylo křesťanství - DVA PRAMENY – 1. osvícenství, 2. duchovní stránka člověka
- dlouho se v něm všechny jeho názory utvářely společně s osvícenskou teorií
- orientuje se jen na to, co je poznatelné vnímatelné
- středem světa je myslící subjekt, jenž se abstrahuje od tradice, opírá se pouze o svůj úsudek a o něj opírá všechny své názory - vliv SENZUALISMU= význam vnímání

- R. se drží tohoto vývoje od racionalismu /rozumovosti/ přes empirismus /existuje jen to, co můžeme dokázat/ k senzualismu