STRUKTURALISTICKÁ TEORIE HABITU, BIOGRAFICKÉ METODY

STRUKTURALISTICKÁ TEORIE HABITU /BOURDIEU/

- ani tento teoretický pokus se nesnaží bezprostředně řešit probéři praxe
- sociologická analýza vzdělávacích otázek
- genetický strukturalismus Bourdieua – sociolog
- habitus = sada naučených a zvnitřněných schémat vnímání a kompetencí, myšlení a jednání
- společensky strukturován, ale i individuální
- společnost předala škole monopol na vzdělávání, škola reprodukuje „kulturní kapitál“ společnosti jako vědomosti, ale i jako strukturu poměru sil ve společnosti a jako symbolické vztahy mezi sociálními třídami

- škola reprodukuje tento kapitál ve formě habitu, jako zvnitřnění principů kulturní libovůle
- pedagogika je zamlžováním v přenosu kulturní libovůle a vzdělávání reprodukcí zlovůle
- vzdělávání dospělých není otázkou motivace a smyslu učení, ale kulturním kapitálem
- pedagogika se pohybuje mezi dvěma póly – čistým rozumem a čistým násilím

BIOGRAFICKÉ METODY
- výzkum biografie člověka a životopisný přístup
- sociologie konstatuje rostoucí individualizaci životních drah
- vzniká pod vlivem americké vývojové psychologie 70. let
- zabývá:
- jak se tvoří identita
- které události jsou rozhodující
- které jsou kritické úseky života
- vliv vlastního a cizího na tvorbu identity
- jaké úkoly musí osobnost pří svém rozvoji zvládat
- které osobnostní strategie zvládání situací jsou generačně a věkově závislé

- mezistupeň ryze individuálního a makrospolečenského pohledu
- integrovaná střední cesta

1. tradice německé hermeneutické pedagogiky, snaží se o teoretický popis vzdělávacích procesů bez nutnosti empirie
2. sociologický směr převládá v anglosaských zemích, jako instrument výzkumu
3. francouzský /Francie, Kanada/, kdy hovoříme o spojení dvou předchozích směrů