Jedním z projevů kolektivního pracovního práva je svobodné a autonomní vyjednávání. Jedná se o dialog mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. V našich podmínkách se toto právo proje-vuje především v podobě kolektivního vyjednávání. Přesnější pojem vystihující praxi zaměst-navatelů a zástupců zaměstnanců sejít se a projednat podmínky práce je pojem sociální dialog. Jeho hlavním cílem je dojednat dohodnutý soubor pravidel, která upravují podstatné i procedurální podmínky zaměstnaneckého vztahu a definovat vztah mezi stranami tohoto pro-cesu. Jedná se tak o každé jednání mezi subjekty kolektivního pracovního práva, které se do-týká otázek práce,k pracovních a mzdových podmínek.
V souvislosti se sociálním dialogem se často zmiňuje tripartita. Obecně ji lze charakterizovat jako trojstrannost a je vymezena třemi subjekty: zaměstnanci zastoupenými odbory, zaměst-navateli zastoupeními sdružením zaměstnavatelů a státem zastoupeným vládou. Obsahem tripartity jsou práva a povinnosti jejích subjektů. Předmětem jsou společenské vztahy, které vznikají při vytváření ekonomického a sociálního prostředí pro práci a kapitál. V současnosti působí v ČR jako tripartijní orgán (není upraven právem) tzv. Rada hospodářské a sociální dohody. Výsledkem jednání je zpravidla dohoda o určitých problémech, která ale není práv-ním dokumentem a vláda se zpravidla zavazuje, že vydá určitý právní předpis v kvalitě, na které se tripartita dohoda. Zaměstnavatelé a odbory se zavazují, že přijetí těchto opatření podpoří.
Žádné komentáře:
Okomentovat