Mzda je poskytována za vykonanou práci. Samotná existence pracovního poměru tedy ná-rok na mzdu nezakládá, ten je založen až skutečně vykonanou prací. Je třeba odlišit od pojmu mzda významný pojem náhrad mzdy. Ty se za mzdu nepovažují, na jejich výplatu však vzniká zaměstnanci nárok za předpokladu existence pracovního poměru, i když nepracuje z důvodů, u nichž to zákoník práce, jiné předpisy nebo smlouvy stanoví. Právo na náhrady mzdy vzniká při existenci překážek v práci ve stanovených případech.
V případě překážek z důvodu obecného zájmu (výkon veřejných funkcí, občanských po-vinností a jiných úkonů v obecném zájmu), pokud nebylo možné provádět tyto činnosti mimo pracovní dobu podle § 124 odst. 1 ZP, je zaměstnavatel povinen hmotné zabezpečení zaměst-nance při krátkodobé překážce ve výši průměrného výdělku za dobu nezbytně nutného pra-covního volna. Zaměstnavatel má ovšem právo na uhrazení této náhrady mzdy tím subjektem, pro který byl v době uvolnění činný. Tato náhrada se v praxi označuje jako refundace náhrad mezd. Právo na refundaci nevzniká při výkonu činnosti přísedícího, při odběru krve a při činnosti bezprostředně související s činností zaměstnavatele. Při dlouhodobé překážce v práci z důvodu obecného zájmu poskytuje za vykonávanou činnost odměnu subjekt, pro který byl zaměstnanec z plnění pracovních povinností uvolněn. Další možnou překážkou v práci je výkon služby v ozbrojených silách, který je upraven v ustanoveních § 125 ZP. Povinnost vyplatit náhrady mezd má zaměstnavatel. Jemu uhradí vyplacenou náhradu mzdy v případě výkonu služby v ozbrojených silách příslušný státní orgán vojenské správy, v případě výkonu civilní služby příslušný orgán státní správy.
Žádné komentáře:
Okomentovat