Na refundaci nemá nárok zaměstnavatel, který je organizační složkou státu. Studium jako překážka v práci na straně zaměstnance je definována v ustanovení § 126 odst. 1 ZP – studium k získání předpokladů stanovených právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce, sjednané v pracovní smlouvě, tzv. zvyšování kvalifikace. Podmínkou poskytování hmotného zabezpečení je skutečnost, že předpokládané zvýšení kvalifikace je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Při důležitých osobních překážkách v práci je nutné rozlišovat obligatorní osobní překážky (stanoveny v § 127 ZP), jiné důležité osobní překážky (jsou stanoveny zvláštním předpisem, včetně podmínek, za jakých se poskytuje náhrada mzdy) a fakultativní osobní překážky (všechny ostatní, které jsou pouze v pravomoci zaměstnavatele; zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy).
V případě překážek na straně zaměstnavatele rozlišujeme prostoje, nepříznivé povětrnostní podmínky a ostatní překážky. Při prostojích, které spočívají výhradně v technických, techno-logických nebo provozních závadách přechodného charakteru. Pokud nebyl zaměstnanec pře-veden na jinou práci, náleží mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. Příčina v povětrnostních podmínkách má výlučně objektivní charakter je však odlišná. Jedná se také o důvod pro převedení na jinou práci i bez jeho souhlasu stejně jako u prostoje; pokud k němu nedojde, má zaměstnanec nárok na 60% průměrného výdělku jako náhradu mzdy. Ostatní překážky na straně zaměstnavatele neumožňují převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu. V tomto případě mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud ovšem zaměstnavatel vymezí v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnanci přidělovat práci, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 – 80% průměrného výdělku.
Žádné komentáře:
Okomentovat