Pro rozlišení je také vhodné uvést, že pro odpovědnost podle odst. 1 je vyžadována protiprávnost v podobě porušení právních povinností nebo úmyslného jednání proti dobrým mravům, není však rozhodující z jaké oblasti porušené právní povinnosti jsou (nejenom pracovněprávní oblast), ani zda protiprávní chování lze přičítat zaměstnavateli nebo třetí osobě. Naproti tomu při odpovědnosti podle odst. 2 se protiprávního chování dopustili zaměstnanci jednající jménem zaměstnavatele a porušili právní povinnosti v rámci úkolů zaměstnavatele. Není rozhodující, jakou činnost vyvíjel při vzniku škody poškozený zaměstnanec.
Obecná odpovědnost je budována na principu odpovědnosti za protiprávnost. V § 187 odst. 3 ZP je upraven případ, kdy odpovědnost zaměstnavatele nevzniká, i když jinak ostatní znaky skutkové podstaty jsou naplněny. Nejedná se o liberaci, ale o okolnost vylučující protipráv-nost. Podle ustanovení § 205a ZP je možná při obecné odpovědnosti částečná liberace. Dů-vodem pro ni je zavinění poškozeného zaměstnance.
30. Náhrada škody při odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání - obecně, uplat-nění zásady rebus sic stantibus a ne bis in idem reparare damnum
Odpovědnost za pracovní úrazy patří mezi skutkové podstaty budované na principu odpo-vědnosti za výsledek, tj. i bez porušení konkrétní právní povinnosti vzniká odpovědnost na základě protiprávního stavu.
Žádné komentáře:
Okomentovat