Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

9 PŘEDNÁŠKA GEOGRAFIE

Národní hospodářství

  • jeho jednotlivé části mají odlišný charakter:

    průmysl - neomezená možnost koncentrace - průmysl má bodový charakter

    zemědělství - potřebuje plochy zem. a orné půdy různě veliké, má areálový charakter, je závislé na průmyslu

    doprava - liniový charakter, v liniovém uspořádání - ovlivněno řekami, horami...

    služby - spojení všech typů hodové, areálové a liniové sítě

3 typy národohospodářské:

    agrární - nejstarší, převládalo do 19. stol.

    industriální

    postindustriální - masivní průnik vědy i zvyšování vzdělanostní úrovně lidí

ad 1)

  • v 21. stol. existují vedle sebe všechny tyto typy nár. hospodářství
  • v r. 2000 v zemědělství pracovalo přibližně 40% světové populace, v rozvojových zemích v zemědělství pracuje 60% lidí => jedno z kritérií, podle kterých rozlišujeme země na rozvinuté a rozvojové.

ad 2)

  • Industriální - dominance průmyslu na HDP a zaměstnanosti obyvatelstva
  • ve všech vyspělých státech světa ( S. Evropa, Amerika, J Afrika, Austrálie) se váha průmyslu trvale snižuje - už není mezi rozvinut. zeměmi průmysl na prvním místě
  • v současnosti je charakteristický růst nevýrobní sféry - služby - inženýrské, marketingové ... - jejich váha ve tvorbě HDP stále dynamicky roste
  • průměrný podíl zaměstnanosti na nevýrobní sféře - víc jak 50% lidí, ale v mnoha zemích je výrazně vyšší (v USA r. 2000 pocházelo z nevýrobní sféry víc než 60% HDP)
  • v tzv. rozvoj. zemích je velmi vysoký podíl zaměstnanosti v nevýrobní sféře- země s mimořádnou dynamikou (Argentina, Mexiko, J. Korea, Vietnam, Kuvajt)

    + státy, které těží a vyváží ropu

    + státy dominantně zaměřeny na cestovní ruch nebo na zprostředkovatelskou činnost (Bahamy - až 80% lidí je zaměstnáno v nevýrobní sféře)

Odvětvová skladba národního hospodářství

  • podíl jednotlivého oboru na celkové hodnotě výroby i zaměstnanosti
  • 3 stupně:

    makrostruktura

  • vymezuje základní ekonomické proporce mezi výrobní a nevýrobní sférou rozvinuté

                      rozvíjející se

                      ....

    mezostruktura

  • vymezuje proporce uvnitř průmyslu, zemědělství, ve světovém průmyslu - méně těžby nerostných surovin a více zpracovatelských oborů ... 8 / 92
  • (paliva, uhlí, ropa - těžba zastavena) podíl těžeb. průmyslu dosahuje 2% v rozvinutých zemích, v rozvojových - 14%, v ropných státech - 50%

    mikrostruktura

  • odráží úrovně v jednotlivých druzích výroby (ve strojírenství, ...)
  • do popředí se dostávají ty nejmodernější obory - např. výpočetní technika, aerokosmický výzkum, mikrobiologické preparáty => obory high technologie, v USA 48% hodnoty zpracovatelského průmyslu, potřebují méně surovin, méně energie i pracovníků

proces diversifikace výroby X vznik velkých průmyslových komplexů

  • každá výroba soustředěna na konkrétní území - prostor bychom mohli označit jako výrobní potenci státu - odvíjí se od území, to je determinováno polohou, přírodními podmínkami (klimatickými)
... čím větší území, tím vyšší výrobní potenciál => neplatí!!! (př. Rusko, Indie, Čína - mají rozmanité přírodní zdroje, periferie velmi vzdáleny, náklady na dopravu, přepravu X př. malé státy - silně urbanizované, zastavěné, neúplná základna přírodních zdrojů)

Žádné komentáře:

Okomentovat