Surovinové zdroje

Surovinové zdroje
= stupeň využití přírodních zdrojů je určován ani ne tak jejich přírodními vlastnostmi jako spíše soc. ekonomickými potřebami
= v počátcích civilizace hrála největší význam úrodnost půd, bohatství ryb, dále se uplatňovaly splavné řeky, zdroje kovů, uhlí, v současné době prvořadý význam rudiny železných kovů a energetických zdrojů
= v souvislosti s globálními problémy zejména po r.1960 – masivní těžba surovin – rozvinuté eko jsou závislé na dovozu surovin – zejména minerálních surovin a energ. Nosičů
= mezi nezávislé komplexy patřilo Rusko, po rozpadu musí dovážet potraviny, vlnu a další
= surovinová krize souvisí s krizí energetickou (státy OPECU omezily vývoz ropy v souvislosti s Izraelem, což vyvolalo energetickou krizi a tím se vytvořila i surov. Krize – zdražení a větší poptávka po jiných surovinách)
= urychlila přechod od období plýtvání surovin k období jejich racionálnějšího využívání
= nová tendence – snaha o surovinovou nezávislost v rozvinutých ekonomikách (těžba ropy a zpracování v oblasti Severního moře), orientace na surovinové zdroje stabilnějších států  Kanada, JAR, Austrálie – tyto státy dnes exportují cca 80% dobývaných surovin

= rozvojové eko se soustředily na zpracování sekundárních surovin, s rostoucím počtem obyvatelstva větší počet odpadů – jejich využívání, neobnovitelné zdroje se změnily opakovaným využíváním na obnovitelné (sklo – 30x, kov – donekonečna…) hlavními zdroji sekundárních surovin jsou regiony záp. Evropy, USA, Japonska, obchod se sek. Surovinami (kovový šrot)

= lidstvo dnes využívá přes 250 druhů surovin, z toho přes 200 užitkových a drahých kamenů
= 1. kovem, který lidstvo začalo využívat byla měď – 12-1000let př. Kristem – Sýrie, Palestina, Indie, Kypr – výroba pracovního nářadí, šperků, nádobí
= 4. tisíciletí před Kristem – bronzový věk (bronz – slitina mědi a cínu) – Blízký východ, Evropa
= ryzí zlato – ve starém Egyptě, Malá Asie, Indii, starověký Řím
= olovo, rtuť, síra – staré Řecko a Řím
= mramor

= 2. tisíciletí před Kristem – využívání železa – Egypt, Mezopotámie  odtud přes Kavkaz do Evropy
= do průmyslové revoluce 18.-19. stol – minerálovou sur. Základnu tvořily měď, železo, zlato, stříbro, cín, olovo, kameny
= po prům. revoluci 19st. – uhlí, ropa (1. těžba – USA, Rumunsko, Rusko)
- 1841 – kovový uran – těžba uranové rudy ve 20 st.
- 1821 ve Francii (Provence) – bauxit
= v průběhu 19.st. nové prvky – mangan, chrom, nikl….
= 20.st. roste význam titanu, kobaltu, teluru

Podle rozsahu zásob patří 1. místo mezi min. palivy bezkonkurenčně patří uhlí (přes 90% zásob uhlí na severní polokouli, největší zdroje Asie (50%), Amerika (25%),
= nejlepší vybavení USA, Rusko, Čína
= největší uhelné pánve – Kaňsko-ačinská pánev, Leňská pánev (obě v Rusku)

ropa, zemní plyn – zásoby v několika oblastech – 50 největších nalezišť z nichž ½ v oblasti blízkého a středního východu
uran – Rusko, Austrálie, JAR, Niger

Kromě minerálních surovin patří mezi využitelné energetické zdroje = voda
= zejména v hydroelektrárnách – největší Čína (Tři soutěsky) Rusko, USA, Zair, Kanada
= využití v rámci světového oceánu – z objemu celostvět. Zásob vody připadá na sladkovodní zdroje pouze 2,5%
= výměna vody v řekách trvá zhruba 16 dnů
= spotřeba vody neustále roste (1900 – 400km³, 1950 – 1100km³, 2000 – 4400km³)
= ve vyspělých eko se většina vody spotřebovává v průmyslu – hutnickém, chemickém, výroba celulózy a papíru
= v rozvinutých zemích drtivá část vody do zemědělství (zejm. na závlahy)