Kvalita výživy – daná energetickou hodnotou a komplexností složek (bílkovin, tuků, vitamínů, minerálních látek). Uvolňovanou energii lze měřit v joulech.
- některé druhy potravin jsou vzájemně zastupitelné – sacharidy a tuky lze částečně zaměnit, bílkoviny zejména živočišného původu jsou nezaměnitelné, totéž platí o řadě vitamínů
V rozvojových zemích lidé trpí nedostatkem bílkovin živočišného původu, vit.A, vápníku aj.
Deficit živočišných proteinů je charakteristický i pro bohatší rýžové státy monzunové Asie, bílkoviny obilovin postrádají důležité aminokyseliny.
„Pás hladu a podvýživy“ tvoří
- rozsáhlá území k severu i k jihu od rovníku
- zahrnuje celou subsaharskou Afriku, i jednotlivé části Asie, Latinské Ameriky
- v rozvojovém světě jsou dva póly hladu - černá Afrika a monzunová J a JV Asie
- tropická Afrika – nejtragičtější situace, až 90% obyv. žije pod hranicí bídy
- vysoký populační přírůstek vede k chronické krizi výživy
- stabilní zóna hladu se šíří, přitom 2/3 obyvatel kontinentu působí v zemědělství
- je to otázka ČAD, Súdánu – saharská Afrika, souvisí to i s politickou situací, Sahel: 5% populace (místní elita) si přisvojuje víc než 1/3 národního důchodu a velkou část zahraniční pomoci, situaci zkomplikovalo odlesňování a nadměrné vypásání rozsáhlých ploch
- monzunová Asie – zlepšení (vlivem „zelené revoluce“ , akutní hlad při neúrodě Indie, Bangladéš vysoká koncentrace obyvatelstva
- dále zaostalé státy Nepál, Bhútán, Maledivy, nejhůř ženy a děti
- Latinská Amerika – problém zejména Peru, Ekvádor, Bolivie
Žádné komentáře:
Okomentovat