Problém výživy obyvatelstva – potravinový problém
Globální problém hladu – spjatý s ekonomikou a dalšími sférami společnosti
- provázané problémy
Kvalita výživy – daná energetickou hodnotou a komplexností složek (bílkoviny, tuků, vitamínů, minerálních látek)
Některé druhy potravin jsou vzájemně zastupitelné – sacharidy a tuky lze částečně zaměnit, bílkoviny živočišného původu nejdou nahradit + vitamíny (některé).
Pás hladu a podvýživy
= rozsáhlá území k severu a jihu od rovníku
= zahrnuje celou subsaharskou Afriku, i jednotlivé části Asie, Latinské Ameriky
= tropická Afrika – nejtragičtější situace, 90% obyvatelstva žije pod hranicí bídy
- populační přírůstek – vysoký – chronická krize výživy
- je to otázka ČAD, Sudán – saharská Afrika,
- souvisí to i s politickou situací, Sahel: 5% populace (elita) se přisuzuje 1/3 národního důchodu a velkou část zahraniční pomoci
- monzunová Asie – zlepšení, akutní hlad při neúrodě, Indie, Bangladéš – vysoká koncentrace obyvatelstva, dále Nepál, Latinská Amerika je na tom nejlépe. Státy – Peru, Ekvádor, Bolivie – problém
Výživa je charakteristická 1 plodinou – jednotvárnost – v rozvojových zemích J a JV Asie – rýže, tropická a saharská Afrika – proso
Problém hladu souvisí s celkovou zaostalostí. Zemědělství – primitivní a naturální
Nejkvalitnější pozemky v rozvojových státech – pěstují se tam exportní plodiny
Následkem hladu v rozvojových zemích ročně umírá 13-18 mil. obyvatelstva ( z toho ¾ dětí)
Vyspělé státy se snaží potravinovou situaci řešit – potravinová pomoc – USA
V Africe – potr. Pomoc tvoří asi 40% importu potravin do země
V roce 2000 nedokázalo 65 rozvojových zemí (1 mld lidí) zabezpečit obyvatelstvu ani minimální úroveň výživy. Další zvyšování potravinové pomoci není reálné. Vyspělé země se musí živit také. Potřeba překonat zaostalost Þ jinak války
Země je schopna uživit 10-40 mld lidí (prognózy OSN až 33 mld za optimálních podmínek)
Reálně 10-15 mld lidí. Za 100 let nás planeta neuživí.
Žádné komentáře:
Okomentovat