Regionální politika
= před 2.světovou válkou se rozvinuté státy se v otázkách rozmístění výroby příliš neangažovaly (v rámci státu)
= státní zásahy do hospodářství – ojedinělé, výjimkou – hospodářská krize v 1929-32
Po 2.svět. válce zlom, nutno regulovat hospodářství – státy používají regionální politiku. Ta má některé hlavní zaměření:
1) posilování zaostalých agrárních regiónů (chudé, problémové, nevýrazné)
= málo ovlivněny vědecko-techn. pokrokem, odliv obyvatel do průmyslovější části země, vysoká nezaměstnanost, Itálie – SxJ, dále Španělsko – Galície, Francie – fran. Středohoří, Korsika, VB – severní Skotsko
2) oživování depresivních regionů - většinou staré prům. regiony, které hrály podstatnou roli během prům. revoluce (uhelný a železnorudný pr.) V období postindustr. – regiony – význam upadá – vyšší nezaměstnanost, odchod,… v ČR – Ostravsko, sev. a záp. Čechy
3) tlumení rozvoje – většinou v městských aglomeracích, hlavně metropole hlavních měst. Projevoval se znečišťováním ŽP, zhoršování kvality bytového fondu, zhoršov. Hygien. Podmínek, přetížení dopravy. Úkol regionální politiky – udržet na uzdě. Často výstava satelitních měst, které přispívají k odlehčování městské aglomerace
4) využívání nových surovinových základen – v extrémních přírodních podmínkách – Kanada, Rusko
Žádné komentáře:
Okomentovat