1.) Vymezení pojmu:
každá politika = regulace vztahů
Fiskální politika:
jeden z nástrojů uplatňování vládní politiky
od ostatních druhů politiky se odlišuje specifickými nástroji, které má k dispozici
u nás pojmová nevyjasněnost - fiskální politika (fiscal policy) = rozpočtová politika (budgetazy policy) (viz učebnice)
fiskální politika se snaží napomoct dosažení makroekonomických veličin - určitého stupně ekonomického růstu a určité míry zaměstnanosti
Základní nástroje fiskální politiky:
operace na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů
způsoby, které vláda může a nemusí považovat za vhodné
operace související s rozpočtovým saldem
Rozpočtová politika:
řeší alokační a redistribuční funkce
Fiskální politika:
řeší stabilizační funkce
2.) Fiskální expanze a fiskální restrikce:
Fiskální expanze:
Y = c + i + g + n*x kde:
c..soukromá spotřeba - závisí na mezním sklonu ke spotřebě
i...soukromé investice - závisí na úrokové míře
g...vládní výdaje - závisí na vládě
a) přímo: růstem vládních výdajů
b) nepřímo: zvýšením soukromé spotřeby v důsledku snížení daní, není dáno přímo - projevuje se to přes mezní sklon ke spotřebě
v roce 1992 - váha g na y = 7%
váha c na y = 60%
Fiskální politika odlišuje:
1.) výdaje od transferů ( g = tr)
2.) uvažuje tzv. čisté daně (t - tr)
např.
t = 100
výdaje = 100
z toho g = 50
i = 20
tr = 30
a) rozpočtově - příjmy = 100, výdaje = 100
b) fiskálně - čisté daně = t - tr = 100 - 30 = 70
výdaje = g = 50 + 20 = 70
Žádné komentáře:
Okomentovat