1.) Vymezení pojmu:
dluh nemůžeme definovat jenom jako kumulaci deficitu - tzv. jednosměrná kauzalita
dluh může vzniknou i jinak
vždy to nakonec zaplatí veřejnost
lze tedy nazývat „veřejným dluhem“
čistý dluh - odečtení od celkového dluhu pohledávky státu
hrubý dluh - celkový dluh veřejné rozpočtové soustavy
Rozlišení dluhu:
1.) Dle typu držitele
a) domácí dluh - privátní sektor včetně jednotlivců, veřejný sektor, CB, vláda
b) cizina
2.) Dle formy dluhu
a) státní dluhopisy neobchodovatelné
b) státní dluhopisy obchodovatelné
krátkodobé (BILLS) 3 měsíce - 1 rok
střednědobé (NOTES) - 1 - 10 let
dlouhodobé (BONDS) - 10 let
pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu
Existují dva názory na zadlužení vlády v zahraničí:
1.) s růstem zahraničního podílu na celkovém veřejném dluhu dochází při splácení úroků k odlivu bohatství do zahraničí - pokud se zadluží doma - změní se pouze portfolio soukromých subjektů
2.) nikde je zahraniční dluh nenahraditelný - může být i pozitivní, protože v případě půjčky v zahraničí nedochází k negativním jevům doma
Vynucená aktivizace obchodní bilance:
aby mohly vlády splácet své dluhy v zahraničí
musí vytvářet aktiva (přebytky obchodní bilance)
% importu pohlceného úrokem státního (veřejného) dluhu
2.) Příčiny růstu veřejného dluhu, typy rozpočtového deficitu:
relativní ukazatel podílu veřejného dluhu na HDP je nejlepší ukazatel - tzv. relativní váha veřejného dluhu
veřejný dluh roste nejen jako reálné vyjádření, ale i jako relativní váha
Existují dvě mastridská kriteria související s fiskálem:
1.) podíl deficitu rozpočtu na HDP - 3%
2.) podíl veřejného dluhu na HDP - nejvíce 60%
hlavní příčinou růstu relativní váhy jsou stále trvající (dlouhodobé) deficity HDP
působí mnoho faktorů (některé z nich vláda může, jiné nemůže ovlivnit)
Žádné komentáře:
Okomentovat