Sjednocení a konsolidace Českého masivu v jednotné těleso
Základní stavební jednotky Českého masivu reprezentované krami lze nazvat krystalinickou částí a jejich vývoj se ukončil v souvislosti s hercynským (variským) vrásněním. Ale již v době hercynského (variského) vrásnění, které proběhlo koncem devonu a počátkem permu, byl Český masiv konsolidován, takže tvorba vrásných struktur nebyla výrazná. Typické deformační projevy hercynského vrásnění jsou vyvinuty pouze v Krušných horách (saxothurin-gikum), a to málo, v barrandienu (bohemikum), kde jsou nápadné, a v moraviku (moravosilesikum), kde vrásnění zanechalo největší následky, neboť se zde vyskytuje příkrovová stavba. V ostatních oblastech se hercynské (variské) vrásnění projevilo tvorbou hlubinných zlomů, vytvořením těles hlubinných vyvřelin a pohybem ker podle jednotlivých zlomů.
V Západních Sudetách (krkonošsko-jizerská oblast) mělo na uspořádání horské stavby větší vliv kaledonské vrásnění, jež proběhlo začátkem devonu. Šumava a Českomoravská vrchovina byly vyvrásněny ve starším proterozoiku a možná dokonce i dříve.
Hercynské (variské) vrásnění u nás vytvořilo vnitrozemské jezerní pánve a bylo spjato s transgresí moře do okrajových částí Českého masivu, konkrétně Ostravské pánve. Velké jezerní pánve vznikly v oblasti Kladno - Plzeň, Vnitřních Sudet (Broumov - Žacléř) a ve výběžku saské pánve. V době svého největšího rozšíření pokryl sedimentační prostor vodních ploch kromě pásma Kladno - Plzeň celou Českou křídovou tabuli a podél zlomů (např. Boskovickou brázdou) pronikl hluboko k jihu (až k západnímu okraji Brna). V tomto sedimentačním prostoru lze rozlišit následující karbonské pánve, a to Kladno - Rakovník, Plzeň - Radnice, Dolnoslezskou pánev (zasahující do broumovského výběžku), Podkrušnohorskou pánev, Boskovickou brázdu a přerušovanou Blanickou brázdu. Dále se karbonské sedimenty uložily například v okolí Telnice u Ústí nad Labem. Karbonské jezerní pánve mají velmi podobnou stavbu, skládají ze čtyř stejných souvsrtví, z nichž spodní šedé, spodní červené a svrchní šedé jsou karbonského stáří a vzniklo v nich uhlí, a svrchní červené je permského stáří a uhlí v něm nevzniklo. V permo-karbonských pánvích nalezneme jílové břidlice, pískovce a arkózy s jen malými vložkami černého uhlí.
Po hercynském (variském) vrásnění se zvedlo obrovské horstvo a došlo k odnosu materiálu do jezerních pánví. Na konci karbonu se oteplilo klima a během permu se stále více aridizovalo, takže nemohlo docházet k akumulaci odumřelé rostlinné hmoty. Permokarbonské oblasti jsou dodnes nápadné svými červenými půdami (Kladensko, Rakovnicko, Žatecko, Radnicko).
V Ostravské pánvi vytvářejí mořské sedimenty více souvrství a navíc ostravské uhelné sloje nemají jednoduchou stavbu jako české, neboť byly za alpínského vrásnění zvrásněny a protnuty zlomy.
Žádné komentáře:
Okomentovat