Sídlo...

sídlo – územně oddělené seskupení budov, které slouží k trvalému pobytu lidí. Představuje základní jednotku sídelního systému. Vedle funkce obytné může zabezpečovat i další funkce. Rozlišujeme sídla městského a vesnického typu.

slum – čtvrť města, charakteristická provizorními obydlími, obývaná nejchudším obyvatelstvem s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou. Slumy jsou typické pro rychle rostoucí města s velkými počty přistěhovalců a v současnosti představují jeden z hlavních problémů velkoměst rozvojových zemí. Favela je specifický název těchto chudinských čtvrtí v brazilských městech, ranchos v jiných latinskoamerických městech.

sňatečnost – uzavírání sňatků resp. zakládání manželství na základě zákonem daných podmínek sledované jako hromadný jev. Limitujícími faktory při uzavírání sňatků bývá minimální sňatkový věk, rodinný stav a určitý stupeň pokrevnosti.

socioekonomická (sociální) geografie – věda o prostorovém uspořádání lidské společnosti, jejich aktivitách a vztahu k přírodnímu prostředí. V dílčích oborech (podle předmětu) pak studuje geografická hlediska průmyslu, zemědělství, dopravy, cestovního ruchu atd.

sociální politika – součást hospodářské politiky státu jako souhrn opatření a prostředků k zajištění životních a pracovních podmínek občanů. Zahrnuje např. péči o matku a dítě, důchodové zabezpečení, řešení nezaměstnanosti.

socioekonomická mapa, mapa společenských jevů – tematická mapa socioekonomické sféry. Dělí se na mapy hospodářské, průmyslové, zemědělské, lesnické, dopravní, demografické, sídelní, občanské vybavenosti a služeb, politické, administrativní, historické aj.

stát – území vymezené státními hranicemi, ve kterém se sdružují obyvatelé v právní celek. Vyznačuje se svrchovaností a suverenitou, tzn., že samostatně rozhoduje o svých vnitřních záležitostech i vnějších vztazích. Volí si své vnitřní uspořádání (federace, unitární stát), členění na menší administrativní jednotky (např. země, kraje, provincie) a formu vlády (diktatura, monarchie, republika).

státní rozpočet – souhrn příjmů a výdajů státu a rozpis jejich čerpání v daném období, zpravidla za jeden rok. Státní rozpočet je nástrojem usměrňování ekonomického a sociálního vývoje prostřednictvím přerozdělovacích procesů k prosazování předem stanovených cílů, schvaluje jej nejvyšší zákonodárný orgán státu (parlament). Při shodných příjmech a výdajích hovoříme o vyrovnaném státním rozpočtu, může být i přebytkový či deficitní.