Rozměry Země

4.1.2. Rozměry Země
- měření Eratosthenes – 3.st.PNL – stupňové měření z Alexandrie do Syene
- Fernel 1523 – Pařížský poledník 11km
- Snellius – poč. 17.století – triangulace – strana a 2 přilehlé úhly → dopočítání ostatních stran
- použití trigonometrických bodů 1 řádu – většinou z jednoho bodu vidět 2 zbývající body – určovaly se důležité body na povrchu Země
- 30.léta 18.st. – měření délky jednoho stupně na poledníku v Peru (110,6km) a v Laponsku (111,5km). Země je méně zakřivená na pólech.
- POZDĚJI: odvozen 1 metr – Sévres u Paříže (1799) – 1 desetimiliontová část zemského povrchu

Princip Eratosthenesova měření:


4.1.3. Zjednodušení tvaru Země
- nejpřesněji vystihuje skutečný tvar Země geoid – těleso vymezené vůči atmosféře klidnou vodní hladinou oceánu, zdánlivě probíhající pod pevninou
- méně přesně vystihuje elipsoid:
- trojosý (zvažuje deformaci v rovině rovníku) či rotační – Besselův, Krasovského (2osy), WGS 84 (Světový geotický systém z roku 1984)
- rozměry elipsoidu: r= 6378km (ze středu Země na rovník)
r= 6357km (ze středu Země na pól)
- elipsoidy jsou základem pro vznik topografických map (mapa je převod na plochu) - jsou snahy,aby se referenční koule (elipsoid) co nejvíce podobala Zemi
- nejméně přesné je narazení skutečného tvaru Země koulí


Zemský povrch:
- horizontálně i vertikálně členitý (oceány, souše, pohoří…), 6 světadílů, 4 oceány
- průměrná výška pevniny 875km
- průměrná hloubka oceánů 3 704km