Obec...

obec – nejnižší územněsprávní jednotka v ČR. Území obce zahrnuje vedle zastavěné plochy jednoho či více sídel také plochy lesní, zemědělské, vodní apod. Výkon správy v obci přísluší místním nebo městským úřadům. Vymezení obce, a tím i jejich počet na daném území, může během času doznat významných změn.

objem přepravy – číselné vyjádření rozsahu osobní či nákladní dopravy pro určitou územní jednotku či místo (letiště, přístav apod.), součet zpravidla roční nakládky a vykládky. Objem přepravy se udává v tunách, ve finančním přepočtu, v osobní dopravě v počtu osob.

objem výroby – jeden ze základních ukazatelů hospodářské činnosti, ukazujících na velikost příslušné organizační jednotky (firmy). Udává se ve finančních jednotkách, ale i v naturálním vyjádření (mil. tun, mld. kWh atd.).

plánované rodičovství – rozhodování manželských párů o počtu dětí a době jejich narození na základě možnosti antikoncepce, ev. interrupce. Vyskytuje se především ve vyspělých společnostech a je ovlivněno ekonomickými, sociálními a kulturními faktory, ale též populační politikou státu.

plantážní zemědělství – pěstování tržních plodin (často monokultur) na velkých, uměle založených plochách, při zapojení značného počtu levných pracovních sil; typické pro dříve koloniální a dnes rozvojové země, rovněž pro intenzivní zemědělství ve vyspělých zemích.

pohyb obyvatelstva - rozlišuje se přirozený pohyb obyvatelstva, územní pohyb obyvatelstva (územní mobilita obyvatelstva), někdy nepříliš vhodně nazývaný mechanický pohyb obyvatelstva a sociální pohyb obyvatelstva (sociální mobilita obyvatelstva). Územní pohyb obyvatelstva tvoří jednak procesy trvalého přemisťování – migrace a jednak dočasného přemisťování – např. dojížďka za prací, za službami nebo za rekreací. Sociální pohyb představuje změnu společenského postavení jedince (např. změna v zaměstnání).

politická geografie – vědní obor, který je součástí socioekonomické geografie. Zkoumá procesy, které vytvářejí národy a státy ve vazbě na geografické prostředí. Tradičně je zaměřena na problematiku státu, jeho hranic, politického uspořádání, správního členění apod. Součástí politické geografie je např. volební geografie, která na základě analýzy voleb sleduje územní rozdíly v politické orientaci občanů.