Vznik map využitím snímků Země

Vznik map využitím snímků Země
Dálkový průzkum Země
= remote sensing
- bezkontaktní průzkum
- rozdělení:
● podle technického vybavení snímače:
o klasická fotografie
- fotografické materiály: barevné a černobílé, pozitivní a diapozitivní
- při pořizování přesných záznamů povrchu Země pro potřeby mapování mají vyšší rozlišení než digitální záznamy
- používána pro topografické mapování
o multispektrální snímky
- zaznamenávaly totéž území několikanásobně v různých částech barevného spektra
- vytváří se multispektrální syntézy – obrázky se přes filtry promítají do jednoho obrazu
- snímky jsou černobílé a syntézy barevné
- slouží k zobrazování vybraných prvků krajiny, ne k tvorbě map
- „false color“ – barevně neodpovídá pohledu na skutečnost
o multispektrální scanner
- pořizování obrazových záznamů na zařízení, které rozkládá obraz do řádků
- jde o pasivní snímání → pouze zaznamenávají odražené nebo vyzářené elektromagnetické záření
- „rozlišení“ – počet bodů na palec v jedné řadě – „dot per inch“ = dpi; palec = 2,6 cm
o radarové snímače
- pronikli přes oblačnost i na povrch Venuše a zmapovali ji
- kopírují to, co je na povrchu
- mají omezené tématické zobrazovací možnosti
- velké zkreslení do stran
● podle výšky letu nosiče snímacího zařízení:
o letecké
- především fotogrammetrické snímání (dvojice stereometrických snímků)
- na spodní části trupu letadel jsou fotografické komory a průběžně zaznamenávají obraz území nad kterým je přelétáváno se 60% podélným překryvem a 30% příčným překryvem
- mají minimalizované geometrické zkreslení
- úbytek světelnosti do stran je minimalizován kvalitou materiálu
- vyhodnocováním stereometrických dvojic snímků získáváme plastický obraz → můžeme určit i výšku
- slouží pro mapování rozsáhlých území
- většinou ve výšce kolem 10km
o kosmické
 špionážní družice
- létají kolem Země po oběžné dráze ve výškách do 200km
- rychle zanikají – tření v atmosféře → klesají → shoří v hustší atmosféře
- zaznamenávají relativně malá území, ale velmi podrobně
 družice
- nejčastěji se pohybují po dráhách ve výšce asi 600km
- vydrží zde řadu let
- doplňovány spoty, landsety, novějším vybavením...
- označení: „družice pro výzkum přírodních zdrojů planety“
- neposkytují tak přesný obraz jako letecký průzkum
- doplněny družicemi pro snímání atmosféry, znečištění ovzduší, poškození ozonové vrstvy...


- stereografické snímání – snímání ze dvou míst → prostorový obraz

 geostacionární družice
- ve výšce 36 000 km nad povrchem Země
- obíhají nad rovníkem
- mají stejné parametry oběhu jako j úhlová rychlost Země → jsou stále nad stejným místem na povrchu Země