Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

4.8. KARPATY

Neovulkanický materiál Českého masivu je vesměs zásadité povahy s převahou čediče, trachytu a znělce; narozdíl od kyselého karpatského vulkanismu (andezity). Doznívání vulkanismu v Českém masivu překročilo až do počátku pleistocénu, přičemž je dokumentováno ve dvou oblastech, a to Chebské pánvi a Nízkém Jeseníku, kde jsou vulkanické projevy nejmladšího data. Na Chebsku se jedná o Komorní hůrku (malý stratovulkán 5 km od Františkových Lázní) a Železnou hůrku (náš nejmladší vulkán, naposledy byl aktivní před 125 tis. lety). Na Bruntálsku (Velký Roudný, Uhlířský vrch, Venušina sopka) nalezneme stopy pliocenního a staro-pleistocénního vulkanismu.

Poznámka. Projevy neovulkanismu v Českém masivu jsou starší než ve francouzském Centrálním masivu (skončil v holocénu) a v okolí Bonnu (poslední erupce v době těsně předhistorické).
Saxonský neklid dal Českému masivu novou energii pro čtvrtohorní vývoj - zahlubování říčních toků, tvorba říční sítě, vznik současných tvarů.

KARPATY
Jde o systém pohoří alpínsko-himálajské soustavy vznikající od konce druhohor takřka do současnosti. Na území České republiky se nachází část Západních Karpat.

Karpaty se vyznačují pásmovitou strukturou, kdy jednotlivá pásma karpatské soustavy se odlišují svým stářím a geologickým vývojem, přičemž pásmovitá struktura je přibližně shodná pro všechna alpínsko-himálajská pohoří.

Prvopočátkem vzniku alpínsko-himálajské soustavy byla kolize Africké desky s deskami již konsolidované Eurasie; geosynklinální moře Tethys mezi Afrikou a Eurasií bylo vyzdviženo a vycházela z něj jednotlivá pohoří.

Nejstarší pásmo, tzv. Centrální Karpaty, vzniklo ve svrchní křídě. Nám nejbližším zástupem tohoto pásma jsou slovenská pohoří Malé Karpaty a Povážský Inovec. Centrální Karpaty jsou budovány krystalinikem, tj. přeměněnými a vyvřelými horninami, a na okraji jsou obaleny druhohorními vápenci. Centrální Karpaty vznikaly v oblasti tzv. centrální geosynklinály a poté co se vynořily, přesunul se sedimentační proces na její okraje do tzv. druhotné geosynklinály, kde během paleogénu byl sedimentován materiál.

Žádné komentáře:

Okomentovat