Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

V knize Třetí vlna z roku 1980 Tofflerovi napsali

V knize Třetí vlna z roku 1980 Tofflerovi napsali, že nejdůležitějším výdobytkem naší doby je, že se mezi námi začínají vynořovat dva základní tábory: jeden je oddán civilizaci druhé vlny, druhý civilizaci třetí vlny. První se úporně snaží zachovat hlavní instituce industriální masové společnosti - nukleární rodinu, masový vzdělávací systém, obří korporace, masové odbory, centralizovaný národní stát a politiku pseudoreprezentativní vlády. Druhý tábor uznává, že současné nejnaléhavější problémy počínaje energií, válkou a chudobou a konče ekologickou degradací a rozpadem rodinných vztahů se už v rámci industriální civilizace nedají řešit.
Dělící čára mezi těmito tábory není zřetelná. Probíhá nitrem většiny z nás, neboť stojíme jednou nohou v jednom táboře a druhou nohou v druhém.

Globalizace
Tento pojem se objevuje počátkem 70. let v souvislosti s přeměnou světové ekonomiky do integrujícího se univerzálního hospodářského procesu, v němž inovace technologií, zejména informatiky, umožňuje pružnou organizaci výroby, vyšší mezinárodní dělbu práce a globální šíření vědecko-technické, při čemž současně dochází k posilování celosvětového trhu zboží, služeb, finančních prostředků i pracovních sil. Jedná se o samostatnou etapu komplexního a dynamického civilizačního vývoje, směřující k završení tendence zesvětovění lidské civilizace. Tato tendence je charakteristická pro celý novověk a byla nastartována již průmyslovou revolucí.
Globalizace jako obecná civilizační tendence je tedy proces objektivní a zákonitý, při tom dialekticky rozporný. Probíhá totiž v určité společenské formě (dnes převažují kapitalistické vztahy a globalizace má tudíž imperiální charakter). Ve svém důsledku totiž vede ke kvalitativně vyšší podmíněnosti a vzájemné závislosti jednotlivých států, zemí a národů zejména v rámci ekonomické sféry, ale i politiky a kultury, při níž se zvyšuje jejich závislost na nástrojích a mechanismech prosazujících vůli a zájmy globálního kapitálu.
(upraveno z materiálu : „Slovníček pojmů“, Příloha společnost, ekonomika, politika HaNo, roč. 10, č. 25 ze dne 31. 1. 2000)

Žádné komentáře:

Okomentovat