Délky promlčecích lhůt jsou v § 263 ZP stanoveny pro určité případy odlišně: a) obecně promlčecí doba u peněžitých nároků je stanovena na tři roky. Počíná běžet ode dne, kdy prá-vo mohlo být uplatněno poprvé. Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet lhůta k uplatnění nároku na jednotlivé splátky ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním ně-které ze splátek splatný celý nárok, počne lhůta běžet ode dne splatnosti nesplněné splátky. b) Lhůta k uplatnění nároků písemně uznaných co do důvodů i výše a nároků zajištěných zá-stavním právem, činí 10 let. c) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky. Odlišně je stanoven počátek běhu lhůty – lhůta počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá (subjektivní lhůta). Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, do deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (objektivní lhůta). Objektivní lhůta však není stanovena pro nárok na náhradu škody na zdraví, která se nepromlčuje.
Právní úprava je však poměrně nepřehledná a navíc neupravuje promlčení jiných nároků.
5. Právo zaměstnanců na informace a projednání, rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP
Právo na informace a projednání je v § 18 ZP upraveno jako právo jednotlivých zaměstnan-ců. Smyslem tohoto práva je podporovat vzájemný dialog mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, zajistit řádnou informovanost zaměstnanců a společné projednávání otázek, které se jich týkají. Rozlišuje se právo na dvojí informace a projednání: právo týkající se zaměstnavatele půso-bícího na území ČR a právo na nadnárodní informace (zaměstnavatelé působící na území Ev-ropských společenství).
Žádné komentáře:
Okomentovat