Normativní právní akty jsou výsledkem normativní činnosti orgánů státu a obsahují pravidla obecné povahy. Mají různou právní sílu podle toho, kdo určitý normativní právní akt přijal. U nás se jedná o ústavu a ústavní zákony (zákaz nucené práce, diskriminace a právo na svobod-nou volbu povolání, zvláštní ochrana žen, mladistvých a osob se změněnou pracovní schop-ností v Listině), zákony (ZP 65/1965 Sb., 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a 2/1991 o kolektiv-ním vyjednávání), nařízení vlády (č. 333/1993 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů), vyhlášky, směrnice, výnosy ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Důležitý je recepční ústavní zákon č. 4/1993 Sb., který vyslovuje zásadu, že pokračuje platnost všech normativních právních aktů ČSFR.
Další důležitá zásada recepce je zásada přednosti normativních právních aktů ČR.
Kolektivní smlouvy patří mezi tzv. normativní smlouvy a je druhým nejvýznamnějším pra-menem pracovního práva. Jsou považovány za prameny práva ve formálním slova smyslu. Vedle normativních pravidel chování může obsahovat i konkrétní závazky smluvních stran.
Vnitropodnikové právní normy jsou označovány za lokální prameny pracovního práva.
Technické normy nejsou pramenem práva jako celek, ale pokud se týkají bezpečnosti práce a ochrany života a zdraví při práci, považují se za právní a v tomto smyslu jsou považovány za pramen českého pracovního práva. Dobré mravy jsou normami morálními a musí být apliko-vány, jestliže jiná norma právního charakteru takovou aplikaci přikazuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat