Všechna právní odvětví jsou totiž navzájem propojena řadou vazeb a vztahů. Pracovnímu právu jsou bližší civilněprávní odvětví. Blízké jsou dále vztahy pracovního práva a práva so-ciálního zabezpečení.
3. Funkce pracovního práva
Slovo „funkce“ je značně mnohoznačné. Výrazem „funkce práva“ nejčastěji označujeme ná-sledky shodné se společensko-hospodářským cílem, který zákonodárce sledoval, ale i násled-ky, které zákonodárce nezamýšlel. Funkce pracovního práva je tak soubor určitých trvale vymezených (nebo alespoň dlouhodobých) úkolů, směrů působení pracovního práva na spole-čenské vztahy vznikající při výkonu závislé činnosti a v souvislosti s ním. Uvádí se tři základní funkce – ochranná, organizační a výchovná.
Ochranná funkce se projevuje především v tom, že pracovní právo posiluje právní pozici zaměstnance, dává mu v určitých případech více práv oproti právům zaměstnavatele. Svými veřejnoprávními zásahy vytváří předpoklady pro to, aby práce byla vykonávána za podmínek neohrožujících životy a zdraví zaměstnanců, posiluje právní postavení zaměstnance při skon-čení pracovního poměru (to je podstatně silnější, zejména pokud jde o možnost jednostranného skončení) a chrání sociální sféru zaměstnance v rámci úpravy odpovědnosti za škodu, úpravou srážek ze mzdy atd. Existuje ovšem i ochrana zaměstnavatele – např. zaměstnanec je povinen střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele. Tato ochrana je ale daleko méně výraznější.
Žádné komentáře:
Okomentovat