Zaměstnavatelé mají řadu povinností: zajistit prostředky první pomoci a vyšetření lékařem (před zařazením, kdykoliv podle potřeby, nejméně 1x ročně, kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy tím vyvolané).
Pracovní pohotovost je zvláštním institutem, kterým zaměstnavatel může zasahovat do způ-sobu trávení mimopracovní doby zaměstnance. Zaměstnanec se musí zdržovat buď na praco-višti nebo na telefonu a být k dispozici pro případ potřeby. Lze ji nařídit jen výjimečně, v případech a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Předpokladem je dohoda obou sub-jektů. Pracovní pohotovost není dobou výkonu práce, nenáleží za ni tak mzda ani plat. Od-měna se liší podle toho, jestli je zaměstnanec povolán k výkonu práce (náleží mu mzda včetně různých kompenzací) nebo není (náleží mu odměna stanovená kolektivní smlouvou, není-li stanovena, pak nejméně 20% průměrného hodinového výdělku při pohotovosti na pracovišti a 10% mimo pracoviště). Maximální doba pracovní pohotovosti na pracovišti je 400 hodin v kalendářním roce.
37. Převedení na jinou práci, pracovní cesta
V rámci § 37 ZP je upraveno tzv. převedení na jinou práci. Pracovní závazek je určen druhově. Smluvní ujednání druhu práce určuje povinnost zaměstnance konat práci podle pracovní smlouvy a pokynů zaměstnavatele, současně jeho právo na to, aby mu zaměstnavatele přidě-loval práci tohoto druhu. Pokud by tedy za určitých podmínek zaměstnavatel přidělil zaměst-nanci práci, která do sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě nepatří, bude se jednat o projev vůle měnící obsah pracovního poměru, tj. jednostranný právní úkon zaměstnavatele, označovaný jako převedení na jiný druh práce. Problémem je, že v § 37 ZP jsou smíšeny in-stituty převedení na jinou práci jako realizace dispoziční pravomoci zaměstnavatele i převedení na jiný druh práce jako jednostranný právní úkon zaměstnavatele.
Žádné komentáře:
Okomentovat