Zároveň platí, že je-li důvodem neplatnosti postižena jen část právního úkonu, kterou lze od ostatních částí oddělit, je neplatná jen tato část (§ 242 odst. 3 ZP). Také v pracovním právu rozeznáváme neplatnost absolutní a relativní, se stejným významem jako v právu občanském. České pracovní právo postihuje většinu vad právních úkonů absolutní neplatností. Výjimkou je případ rozvázání pracovního poměru, kdy neplatnost tohoto rozvázání může namítat pouze ten, kdo byl důvodem neplatnosti postižen, což je příklad neplatnosti relativní (§ 61 – 64 ZP).
19. Prameny českého pracovního práva, Úmluvy MOP jako prameny pracovního práva
Pod pojmem prameny práva rozumíme zpravidla prameny práva ve formálním smyslu, tj. formy, v nichž je právo obsaženo. Tyto prameny se vztahují na individuálními znaky neurčený okruh subjektů, jimž stanoví určitá práva a povinnosti. Souhrn těchto pramenů označujeme jako objektivní právo. Za formální prameny práva u nás považujeme normativní právní akty, kolektivní smlouvy, vnitropodnikové právní normy, technické normy, pravidla slušnosti a ob-čanského soužití, mezinárodní smlouvy a nálezy Ústavního soudu ČR.
Žádné komentáře:
Okomentovat