Závazný pokyn je projev vůle, nástroj řízení, jehož prostřednictvím se konkretizují práva a povinnosti zaměstnance. Může mít různý právní charakter: právní úkon (ruší nebo mění práva - např. převod na jiný druh práce) nebo jiný projev vůle (konkretizuje práva a povinnosti). Může být určen individuálnímu adresátovi nebo jako hromadný pokyn (směrnice, metodické pokyny apod. zavazující více zaměstnanců). Jednotlivé druhy závazných pokynů se od sebe liší oprávněním k jejich vydání, formou, právními následky, které nastanou , je-li při jejich vydávání porušeno právo. Mezi náležitosti závazného pokynu patří označení adresáta, vlastní výrok, označení autora pokynu a další náležitosti (vyznačení doby platnosti, lhůta, v níž má být splněn. Další náležitostí je jeho materiální publikace.
Mezi právními nástroji řízení zaměstnanců zaujímají zvláštní místo předpisy vydávané za-městnavatelem k úpravě některých podmínek výkonu práce. Vnitropodnikové předpisy jsou specifickými právními normami a je třeba je jako takové aplikovat. Zaměstnavatel je může vydávat jen k provedení (konkretizaci) normativních právních aktů. Zajímavý je vztah vnitro-podnikových předpisů a kolektivní smlouvy. Náš současný zákoník práce dává jednoznačně přednost úpravě vztahů v kolektivní smlouvě (§ 21 ZP). Těchto předpisů je celá řada, mezi ty nejvýznamnější patří normy spotřeby práce (je jimi určeno množství práce, kterou má za-městnanec odevzdat) nebo pracovní řád (jeho funkcí je konkretizace, rozvedení a aplikace obecných ustanovení zákoníku práce na zvláštní podmínky u zaměstnavatele).
Žádné komentáře:
Okomentovat