Změna poměrů se dotýká náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých vzhledem k dlouhodobé povaze. Zásada změnitelnosti tak představuje průlom do obecné procesní zásady res iudicata. Nejčastějšími případy změny poměrů týkajících se náhrady za ztrátu na výdělku jsou změna plného invalidního důchodu na částečný, odchod do starobního důchodu, změna zdravotního stavu spočívající ve zhoršení zdravotního stavu z tzv. obecných zdravotních příčin. U změny náhrady nákladů na výživu pozůstalých se jedná nejčastěji o skutečnosti nový sňatek vdovy, ukončení nezaopatřenosti sirotků, změna jiných osobních poměrů. Odškodňování je dále ovlivňováno tzv. valorizací průměrných výdělků.
31. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na věcech odložených
Pro vznik této odpovědnosti, která je upravena v § 204 ZP, jsou stanoveny následující speci-fické předpoklady: odložení věcí při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním, odlo-žení věcí u zaměstnavatele na místě k tomu určeném nebo obvyklém a škoda na těchto věcech. Jsou-li splněny uvedené podmínky (a samozřejmě všechny ostatní znaky skutkové podstaty), odpovídá zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, za škodu na těchto věcech.
Zaměstnavatel odpovídá za skutečnou škodu. Pokud však škoda vznikla na věcech, které se obvykle do práce nenosí, odpovídá jen do částky 5000 Kč. V plné výši však odpovídá v případě, že tyto věci převzal do zvláštní úschovy anebo škodu způsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele. Právo na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o škodě neupozornil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (jedná se o lhůtu propadnou - § 261 odst. 4 ZP). Ve smyslu § 205a ZP je mož-ná částečná liberace.
Žádné komentáře:
Okomentovat