7. POPTÁVKOVÁ A NABÍDKOVÁ INFLACE. NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ DOPADY A POLITIKA CEB V OBDOBÍ INFLACE.
7.1. Definice
neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice ( monetaristé )
jakýkoliv růst cenové hladiny, i krátkodobé cenové šoky ( keynesiánci )
Pro měření inflace se požívá deflátor, CPI, PPI…
deflátor GNP = nominální GNP / reálný GNP
roční míra inflace = (def GNP letos - def GNP loni) / def GNP loni
deflátor GNP - kvantifikuje velikost cenové hladiny během jednoho období
7.2. Příčiny vzniku inflace podle monetaristů
Vycházejí z důchodové rovnice směny v přírůstkovém vyjádření:
%M + %Vy = %P + %Y
• pokud % přírůstky peněž.. zásoby jsou větší než % přírůstky přir. Y
• předpoklad, že důch. rychlost oběhu peněz je dlouh. stabilní ( mimo VT rozvoj )
• peněžní zásoba je plně pod kontrolou CEB
• neexistuje kauzalita, že agreg. výstup determinuje velikost pen. zásoby, ale platí přesný opak: změna M krátkodobá změna Y a P, dlouhodobá změna P
• předpoklad významného vlivu infl. očekávání na souč.ceny
7.3. Nemonetaristická kritika
Keynesiánci tolerují mírnou inflaci pokud je tempo růstu HDP větší než tempo růstu cenové hladiny. Nazývají to tzv. poloinflací
• vznik při růstu ca, G, při špatné fisk. politice, při tlaku odborů aj.
• stabilita Vy neexistuje, Vy je ovlivňována regulovanou nabídkou peněz ze strany CEB
• pen. zásoba je ovlivňována vnitřními ekon. procesy, stupněm ekon. aktivity, sklonem k držbě peněz aj.
• keynesiánci předpokládají účinnost peněz i dlouhodobě, neoklasici předpokládají neutralitu peněz i krátkodobě
Žádné komentáře:
Okomentovat