6. STÁTNÍ ROZPOČET. ROZPOČTOVÝ PROCES. ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA.
6.1. Historie SR
• růst významu kolektivních hledisek přinesl růst významu redistribuční fce státu, tj. i veř. rozpočtu, s cílem stabilizace hospodářství
• první náznaky u klasiků ( Smith, Ricardo ), posléze teorie tržních selhání, ve 20. stol. růst veř. sektoru a tlak na růst daní. Zlaté pravidlo vyrovnanosti rozpočtu
• neoklasici - soustředění na poptávku spotřebitele, na veř. sektor jsou uplatňovány nároky na efektivnost jako na sektor soukromý
• teorie welfare ekonomiky - stát má povinnost zasahovat do ekonomiky pro zvýšení blahobytu celé společnosti
• keynesiánství - důraz na stabilizační fci pomocí stimulace spotřeby a investic; vyrovnanost rozpočtu výhradně dlouhodobě, cyklicky při využití vestavěných stabilizátorů.
• monetaristé - deficit SR působí inflaci, využívání mon. i fisk. politiky, negativní působení vysokých daní, stimulace nabídky
6.2. Pojem
SR je centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je nejvýznamnějším rozpočtem v soustavě veřejných rozpočtů.
veřejný rozpočet - soustava rozpočtů za všechny vládní úrovně
Žádné komentáře:
Okomentovat