Podstatná část výroby v RTE zemích Evropy připadá na SRN, Francii, Itálii a Velkou Británii

Podstatná část výroby v RTE zemích Evropy připadá na SRN, Francii, Itálii a Velkou Británii, k nimž se přiřazuje rozšiřovaná montážní výroba Španělska a Belgie. Největší automobilky jsou v prostoru mezi Midlandem ve Velké Británii, Dolním Saskem a středním Porýním, v SRN, širokým zázemím Paříže a severní Itálií.
Největšího rozmachu v oblasti Dálného východu dosáhla výroba automobilů v Japonsku (ze 165 tis ks v r. 1955 na 13,2 mil ks v r. 1991)0 a v 80. letech výroba Jižní Koreje, automobily z této oblasti se úspěšně prosazují na světovém trhu.
V Severní Americe zůstává ještě značná část výroby soustředěna v tradiční oblasti při Huronském a Erijském jezeru v USA a Kanadě, nové závody posílily význam oblasti při severovýchodním pobřeží Atlantiku a států na jihu USA.
Z regionů rozvojových zemí největší rozmach výroby (většinou montáž v zahraničních licencích) zaznamenala Latinská Amerika, hlavně Brazílie, Mexiko a Argentina (podrobněji viz příloha tabulka č. 3 ).
Lehké strojírenství představuje širokou škálu oborů v cele se spotřební elektrotechnikou a elektronikou, pro něž je typická velkosériová výroba s malou spotřebou materiálu, ale značným podílem nekvalifikované práce. Hlavním činitelem lokalizace závodů je dostatek levných pracovních sil. Proto se v současné době ve výrobě spotřební elektroniky významně uplatňují i rozvojové země. Lehké strojírenství se také přidržuje oblastí s vyspělou a různorodou strojírenskou výrobou (zčásti zde pomáhá řešit otázku zaměstnanosti žen). Téměř polovina světové výroby radiopřijímačů připadá na Japonsko, USA, Jižní Koreu, SRN a SNS (pořadí podle hodnoty produkce), z rozvojových zemí se významně uplatňují Indie, Mexiko, Brazílie, Tchaj-wan, Thajsko a Malajsie. Téměř 2/3 světové produkce televizorů je soustředěno v Japonsku, USA, SRN, Jižní Koreji, SNS a Velké Británii, z rozvojových zemí se řadí mezi světové producenty Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur.
Přesné strojírenství zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciálních zařízení pro zdravotnické i jiné účely a náročnou elektroniku. Společným jmenovatelem je převaha kvalifikované práce nad hodnotou materiálu (pokud se nejedná o speciální druhy např. polovodiče), tím je dán i rozhodující vliv kvalifikovaných pracovních sil na jeho rozmístění i těsná závislost na vědecko-výzkumné základně (většinou přitahuje náročné obory do svého zázemí).