Světová energetická bilance je podíl primárních energetických zdrojů na celkové spotřebě energie. Původně bylo hlavním zdrojem energie dřevo. Od poloviny 19. století se stává nejdůležitějším primárním zdrojem uhlí, jeho použiti přineslo zásadní změny ve světovém hospodářství a vytvořilo prostor pro nerovnoměrný hospodářský rozvoj i územní disproporce. Od poloviny 60. let jsou hlavními primárními energetickými zdroji ropa a zemní plyn.
Zvýšení cen ropy se ve světové energetické bilanci pro nejbližší perspektivu projeví: v poklesu podílu ropy (radikální omezení jejího spalování v tepelných elektrárnách - využití především k výrobě pohonných hmot a chemický průmysl), význam zemního plynu se bude stabilizovat, využití jaderné energie se setkává s problémy (zabezpečení před haváriemi, výběr stanovišť pro jaderné elektrárny a likvidaci odpadů apod.) a proto její růst nebude tak jednoznačný, pokles podílu uhlí bude zastaven a jeho podíl stabilizován (růst cen ropy zlepšil jeho konkurenční schopnost).
Prognóza bilance zásob primárních energetických zdrojů není jednoduchá (geologický průzkum a technologický pokrok v těžbě a jejich využití mohou přinést podstatné změny). Využitelné zásoby (na základě současné technologie těžby) fosilních paliv jsou cca 3 800 mld. t. MP (měrné palivo podle energetického efektu ropy), z toho uhlí 2 900 mil t. MP. Podle střízlivého odhadu převyšují těžitelné zdroje uranu a thoria (při využití jako paliva v množivých reaktorech) 300 - 400 krát energetické zdroje fosilních paliv. Z toho lze vyvodit závěr, že se lidstvo v nejbližší perspektivě nesetká s katastrofálním nedostatkem energetických zdrojů. Kromě toho, než dojde k vyčerpaní dosavadních "klasických" zdrojů, budou mít reálný ekonomický význam alternativní zdroje. Vedle toho existují na Zemi ohromné zdroje energie na vodních tocích. Celkový technický využitelný hydroenergetický potenciál je odhadován na 3,9 mil. MW (z toho v Asii 1,3 MW, Africe 1 mil. MW), z čehož je zatím využito cca 7 %.
Žádné komentáře:
Okomentovat