ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2)
je materiální, časově prostorový systém, který tvoří:
složky přírodního podsystému (reliéf, půdy, podnebí, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo) a složky socio-ekonomického podsystému (obyvatelstvo a jeho sídla, objekty primárního, sekundárního a terciárního sektoru). V souhrnu se ovlivňují a fungují podle zákonitostí, které jsou hodnoceny antropocentricky (podle společenských potřeb). Z hlediska jejich působení na kvalitu životního prostředí se dělí na:
- složky aktivně a pasivně degradující životní prostředí (objekty produkující různé eminenty znečištění, chaotická bytová a jiná výstavba, objekty a plochy terciárního sektoru včetně komunikací, odvodňování ploch, budování vodních nádrží apod.),
- složky regenerující životní prostředí (lesy, veřejná zeleň, úpravny vod a další).
Složky životního prostředí existují v prostoru, jejich disperze (rozptyl) na konkrétním teritoriu vytváří územní strukturu kvality životního prostředí. Proto je územně-prostorový přístup, vedle technických, zákonných a dalších opatření, nezbytným principem při řešení problémů životního prostředí na všech úrovních.
Žádné komentáře:
Okomentovat