Keynesiánské

Keynesiánské:
Keynes:
peníze jsou druh bohatství – likvidní, žádné riziko, nenesou žádný výnos. Žádný výnos: vyhýbat se držbě peněz, ale: Likvidita: držet peníze.
Motiv držby: důchodový (tranakční): subjekty potřebují peníze na transakce, během doby od poslední výplaty, normální výdaje které potřebují platit.
Motiv opatrnosti – nepředvídatelné výdaje – mít určitou rezervu. Závisí také na vel. důchodu.
Motiv spekulace – peníze vs. dluhopisy. Normální úroková míra (každý člověk si řekne indiv. co by čekal). Pokud je skutečná úr.míra dluhopisů pod normální, subjekt očekává že bude sazba růst. Subjekt v tom případě prodá dluhopisy (protože růst úr.míry dle vzorců snižuje cenu dluhopisů, a oni by při pokračování v držbě dluhopisů prodělali). Spekulativně drží peníze protože je to výhodnější. Naopak pokud jsou úr. sazby příliš vysoké (subj. očekává budoucí pokles), subjekt bude držet dluhopisy nebo je nakupovat a snižovat držbu peněz pro spekulativní účely.

Moderní keynesián:
Baumol-Tobin: transakční popt. po pen. (závis. též na úr. míře!)

Tobinův model (spekul. popt. po pen, speciál. teorií portfolia)
W = M + B (bohatství je drženo v penězích, v dluhopisech). Peníze jsou bezrizikové aktivum.

Stabilita parametrů popt. po penězích:
- stabilita důchodové rychlosti ( v keynesián. procyklická, důchodová rychl. peněz je rostoucí funkcí úrokové míry). Popt. po pen. je rostoucí v nominálním Y, klesající v úr.míře r. Úroková míra v expanzi roste. Rychlost peněz také v expanzi roste. Růst peněžních výdajů to ještě urychlí.