7. Poptávka po penězích a úloha peněz v hospodářské politice v pojetí neoklasiků, monetaristů a keynesiánců. Stabilita parametrů poptávky po penězích. Užitková teorie peněz. (KODERA, 401 PEB)
Teoreticky: ekonomickými subjekty požadovaná velikost peněžní zásoby v dané ekonomice.
Empiricky: existují mechanismy vyrovnávající peněžní zásobu s poptávanou. Je možné ztotožnit. Jde jen o to, zvolit vhodný agregát, kterým by bylo možné pen. popt. vyjádřit.
Neoklasické – založ. na MIE teorii, maximalizace užitkové funkce. Marshal a Fisher. Později Friedman rozvinutí (monetaristická).
Keynesiánské – motivy popt. po pen. – transakční, opatrnostní, spekulativní. Moderní. Key. přístupy optimaliz. úlohy. Minimalizace nákladové funkce – Baumol-Tobinův model.
Fisherova teorie:
Ms . V = P. T (fisherova rovnice). Platí Ms = Md
Takže Md = P . T / V
V – transakční rychlost oběhu. změny v souvisl. s technologic. institucionál. změnamy v pl. styku, relat. stabilní. Veličina T (počet transakcí v ekonomice) obtížně měřitelná.
Ms je exogenní (vnější, nezávislou) proměnnou.
zvýš. nabídky peněz neovlivní richost oběhu peněz
zvýš. nab peněz neovl. ani T, ta je dána podmínkami v reál. sektoru ekonomiky
Ovlivňuje (a to proporcionálně) cenovou hladinu.
Cambridgeská teorie (Marshall + následovníci):
Md = k . P . Y (k je Cambridgeská konstanta). Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je podle Marshalla konstantní. Y je reálný důchod.
Peněžní nabídka se přizpůsobí působením tržního mechanismu. Tzv. přímý mechanismus:
Pokles MD pod MS. Pak bude snaha po redukci nadbyteč. množ. peněz a zvýší se spotřební výdaje. To povede ke zvýš. cen toho zboží. Růst cen (P) povede v rovnici k růstu popt. po penězích. nakonec vyrovnání MD = MS. (uplatň. v teoriích Marshalla i Fishera).
Friedmanova teorie:
Peníze jsou druh aktiva. Další aktiva: akcie, dluhopisy, reál. aktiva (jako nemovitosti, auta..). Člověk optimalizuje svou užitkovou funci. Hlavní činitele popt. po penězích: bohatství (též permanentní důchod. Nekoneč. řada důchodů W = Y / (1+IR) + Y / (1+IR)2 ...
Bohatství je rozděl. na lidský kapitál (oceněný jako řada prac. důchodů, lze do něj investovat a inv. se zhodnotí) a fyzický kapitál (reál. či fin. aktiva) a jejich důchody. Fyzický kapitál je mnohem likvidnější než lidský. Bohatství pozitivně ovlivňuje výši poptávky po penězích. Poměr lidského a fyz. kapit. – pokud větší poměr. lidsk. – menší likvidita – větší popt. po penězích protože potřebuji zlepšit likviditu. Očekávané výnosy z ost. fin. akiv. Čím vyšší, tím nižší je popt. po penězích. Očekávaná míra inflace, vyš. oč. infl.znevýhodňuje držbu peněz a dluhopisů. Reálná aktiva a akcie nejsou zasažena – klesá popt. po penězích a dluhopisech, roste po akciích a reál. akt. Cenová hladina – působí na popt. po penězích pozitivně – při vyš. cen. hl. je potřeba více peněz na transakce. Popt. po penězích je homogen. 1. stupně ve W a P.
Citlivost Md na výnosnosti alter. malá, spíše změny akcií za dluhop. mezi sebou, vynechá. I citlivost na infl. malá. Poměr lid. a fyz. bohat. malý, zanedbatelný.
Tedy poptávka je (stejně jako Fisher, Marshal) především transakční, závisí na bohatství. Nomin. závisí na cen. hladině, reálná jen na tom bohatství.
Žádné komentáře:
Okomentovat