ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
- OSS a PO jsou:
>> veřejné neziskové organizace v ČR
>> jsou zřizovány zákonem (státem – ministerstva, ústavní soud, státní zastupitelství, NKÚ, úřad vlády, kancelář prezidenta, kancel. ombudsmana..) nebo orgány státní správy (např. ministerstvy – úřad práce, divadla, muzea, galerie)
>> ve statistikách označení veřejné neziskové instituce, či vládní instituce (dle ESA, MMF)

Výdaje OSS celkem 150,3 MLD, tj. 21,7 % ze SR
Transfery příspěvkovým organizacím 58,5 MLD, tj. 8,4 % ze SR.
z toho velká část mzdové náklady.
vládní instituce jako organizační složky státu:
- orgány veřejné správy (vykonávají fce státu – soudy, státní zastupitelství, kancelář PSP či Senátu, ministerstva..)
- služby soc, zdr. charakteru pro občany, společnost – zabezpečení redistribuce dochodů, fin. úřady, vzdělávání, věda a výzkum..

Z hlediska ekon. teorie se liší od podniku:
- vlastnictvím (nepatří žádnému jednotlivci, ale státu)
- hospodaří se státním majetkem (majetek patří státu)
- je to nezisková instituce (rozdíl příjmů a výdajů se nerozděluje mezi jednotlivce, zisk je reinvestován)
- příjmy obvykle z veřejných rozpočtů (existuje regulace užití ze strany státu – pozor Niskanenův model)
- zatímco firma má za cíl maximalizaci užitku, zisku vlastníků, cílem neziskové organizace je (normativně) maximalizace společenského blahobytu, (pozitivně) maximalizace užitku úřeníků či politiků, kteří organizaci řídí. Viz teorie veř. volby – Niskanenův model, byrokrat maximalizuje svůj úřad, moc, důležitost.
- charakteristika – jsou to netržní producenti, poskytují netržní produkty za ekonomicky nevýznamnou cenu (cena neovlivňuje nabídku statku). Financování buď nepřímo: z daní; nebo přímo – poplatky (kdo a kolik má platit, zaváď. při efektu přetížení, když nastává nadspotřeba).

Veř. instituce jsou ovlivněny politicky, zájmovými skupinami (maximalizace polit. hlasů, maximalizace moci). Za existenci veřejných institucí mohou být i jiné ekonomické důvody. Je nutné regulovat činnost veřej. institucí – zdůvodnění: zájmy úředníků mohou být jiné než společenské blaho. Názor, že výkonnost pracovníků může být odvozena od výše mzdy. (zvýš. mzdy >> zvýš. výkonu). Zákon o veř. zakázkách – regulace alokace veř. prostř.