Zajištění jednotlivé pozice

1) transakční expozice
2) ekonomická expozice
3) translační expozice

Zajištění jednotlivé pozice
- firmy mají souběžně více dev. aktiv a pasiv. Může mít A, P ve více měnách zároveň (souběžně). Odlišná splatnost A, P (stovky položek). Neustále dochází ke změnám ve výši pozic, splatnosti, nová A a P...
řešení --> nelze uřídit pozici jako celek, každý den (není možné, nebo je nákladné).

vymezí si pozici na zač. období, předpoklad stejnosti pozice po celé čtvrtletí – na základě toho řídí. Čistá dlouhá pozice --> čistá dlouhá pozice (mění se jen kvantitativní výše pozice – ne např. dlouhá na krátkou); nezajišťuje celou otevřenou pozici.

Př.: Dlouhá pozice 100 mil. EUR, sníž. expozice o 75 mil. EUR, pozice je menší. Na počátku dalšího obd. opět to samé.
ČNB má dlouhou pozici v USD I EUR – typicky; ČNB nezajímá cash flow – může vydat peníze – ale hosp. výsledek.
HV bez vlivu kurzů by se jí vyvíjel stabilně, měla by v r. 2002 zisk 25 mld. Kč. Skutečný HV byl ale silně kolísavý a začátkem r. 2002 30 mld. ztráty.
2002: ČNB dosáhla kumulované ztráty 75 mld. Kč (má záporné vlastní jmění).
Nadnárodní firmy pro řízení rizik ze změn kurzů zřizují „fakturační centrum“ (reinvoicing vehicle). Rizika z jednotlivých dceř. společností přebere na sebe fakturační centrum. Pak může rizika řídit.

Fakturační centrum fakturuje ty transakce partnerům v jejich národních měnách.
1) Firma JPN zaplatí fakturačnímu centru v JPY
2) Firma CENTR. zaplatí německé firmě v EUR.
Pokud transakce mimo nadnár. spol., je to v domácí národní měně --> žádné riziko, fakturační centrum se nestará.

Fakt. centrum má jinou pozici než by měla jednotlivá firma. Zajišťuje tu pozici jiným způsobem..
Externí typ zajištění – firma využívá produkty k zajištění kurzového rizika (smlouva s bankou – nákup produktů) – FORWARD, SWAP, FUTURES.
Pojištění kurzu – podobně jako forward – je to dohoda mezi firmou a pojišťovnou, pojišťovna garantuje pevný kurz s urč. splatností. Firma za to pojištění něco zaplatí. (x Forward zdarma)
Obecně je dražší než forward.
Interní typ zajišťování – je to výsledek činnosti firmy – finanční management k snížení devizové expozice.
Používá tzv. „netting“ – zápočet vzájemných pohledávek uvnitř nadnárodní firmy.
Neplatí obě firmy, ale 1 firma platí rozdíl závazků. Platí firma A firmě B čistou pozici 6 mil.USD.
Firma C má dostat 4 mil; B má dostat 8 mil. A má zaplatit 12.
výhody: omezuje to aktivitu firem na spotovém trhu, není vázáno tolik cash flow do operací, šetří i transakční náklady (rozpětí kurzů nákup – prodej). Lze použít u více firem.