Banka by mohla dosáhnout absolutní = 100% likviditu tím, že by všechny peníze od klientů držela v hotovosti, pro případ, že se je budou chtít vybrat.
Banka ale za vklady platí úrok, který by neměla z čeho vyplatit, byla by absolutně likvidní, ale taky absolutně ztrátová, což je extrém a není to možné.
Likvidita je tedy schopnost banky dostát svým závazkům, tj. vyplatit věřitelům jejich vklad.
Banka se tedy snaží o optimální řešení, tj. udržet potřebnou likviditu a přitom nepřicházet o zisky.
Názor na likviditu se v průběhu času měnil, o čemž svědčí jednotlivé teorie likvidity:
1. teorie likvidity = TEORIE ZLATÉHO BANKOVNÍHO PRAVIDLA
Byla zformulována v pol. 19. stol. německým ekonomem Otto Hubnerem.
Je založena na sladění časového průběhu aktivních a pasivních operací.
2. teorie likvidity = TEORIE OBCHODNÍCH ÚVĚRU
Vznikla na počátku 20. století, uplatňovala se hlavně v USA
Podle ní je banka likvidní, když má svá A v krátkodobých úvěrech
Žádné komentáře:
Okomentovat